Terapie endokarditidy

Jak se léčí endokarditida?

Terapie endokarditida spočívá v podání vysoké dávky antibiotika. Pro optimalizaci terapie je nutné izolovat spouštěcí patogeny od krev a stanovit je v mikrobiologické laboratoři. Proto se opakuje krev vzorkování v intervalech jedné až dvou hodin je nevyhnutelné.

Detekce patogenů tzv. Skupiny HACEK (jedná se o skupinu bakterie, který se přirozeně nachází v ústa a oblast krku, má obzvláště pomalý růst a je zodpovědný za asi 5 až 10 procent všech vnitřních zánětů srdce zeď) je obzvláště časově náročné. HACEK znamená: Zpočátku antibiotická léčba endokarditida se provádí intravenózně (iv, tj. pomocí žíla), aby se dosáhlo vysoké hladiny antibiotika v krev tak rychle a trvale, jak je to možné, a dosáhnout tak maximálního účinku proti bakterie. Léčení antibiotika obvykle trvá 4 až 6 týdnů. Terapie antibiotiky musí být někdy prováděna mnohem déle.

  • Haemophilus influenzae, parainfluenzae a aprophilus
  • Actinobacillus
  • Cardiobacterium
  • Eicenella
  • Klingella.

Trvání terapie

Endokarditida je závažná infekce, musí být léčba prováděna po dlouhou dobu, minimálně dva až šest týdnů. Pokud má pacient umělé srdce chlopně, doba antibiotické léčby musí být také prodloužena na osm týdnů, v závislosti na patogenu. Pokud je pacient přirozený srdce chlopně jsou vážně poškozeny nebo zcela zničeny endokarditidou, je nutná operace srdce, což prodlužuje terapii a čas na zotavení.

Jaká antibiotika se používají?

Antibiotická terapie probíhá ve dvou fázích. Pokud má lékař podezření na endokarditidu, možný patogen ještě není znám. Proto je zahájena široká terapie.

Tato terapie zahrnuje tři ceftriaxon, gentamicin a vankomycin antibiotika s velmi širokým spektrem činnosti. Opakovaným odebíráním krevních kultur lze patogen nalézt v 80–90% případů a antibiotika použité lze upravit. Při léčbě endokarditidy se obvykle používají následující antibiotika: penicilin G nebo ceftriaxon v penicilinu citlivý streptokoky.

penicilín-odolný streptokoky a enterokoky jsou léčeny ampicilin a gentamicin, stafylokoky s flukloxacilinem nebo oxacilinem a pro rezistenci na methicilin se používá vankomycin. V případě umělého srdeční chlopně„Kromě výše zmíněných antibiotik musí být použita antibiotika se silnějším účinkem a / nebo širším spektrem účinku; užívání gentamicinu, vankomycinu a rifampicinu je proto častější. Pro každý patogen je obzvláště vhodná specifická kombinace antibiotik, v závislosti na přítomnosti umělé srdeční chlopně či nikoli.