Co je brzlík?
Brzlík hraje důležitou roli v lidském imunitním systému. V tomto malém orgánu se některé bílé krvinky (T lymfocyty nebo T buňky) naučí rozpoznávat a napadat cizí buňky. K tomu jsou zde imunitní buňky tvarovány tak, aby dokázaly odlišit tělu vlastní povrchové struktury (antigeny) např. bakterií nebo virů od cizích antigenů. To je důležité, aby se zabránilo tomu, že imunitní buňky napadnou vlastní tělo a způsobí takzvaná autoimunitní onemocnění.
Brzlík se skládá z pravého a levého laloku, přičemž oba jsou obklopeny pouzdrem pojivové tkáně. Z tohoto pouzdra procházejí vlákna pojivové tkáně laloky a rozdělují brzlík na mnoho malých lalůčků zvaných lobuli thymi. Každý lalůček se skládá ze světlé medulární zóny (medulla) obklopené tmavší kůrou.
Medulární zóna brzlíku obsahuje charakteristická Hassallova tělíska. Jsou snadno rozpoznatelné, zejména vizuálně pod mikroskopem. Hassallovy krvinky se pravděpodobně skládají z buněk krycí tkáně (epiteliálních buněk) uspořádaných dohromady a díky tomuto vrstvení vypadají jako malá cibule. Jejich funkce není dosud jasná, ale existuje podezření, že napomáhají dozrávání imunitních buněk.
Změna brzlíku
U novorozence je thymus cicra pět centimetrů dlouhý a dva centimetry široký. V průběhu dětství až do puberty dosahuje brzlík maximální hmotnosti 35 až 50 gramů. Od pohlavní dospělosti se brzlík zmenšuje. Změna funkce a tkáně. Ve stáří se zde nachází převážně tuk a pojivová tkáň a hmotnost se snižuje asi na tři gramy. Tento proces se nazývá involuce thymu. Většina tvorby imunitních buněk je však již dokončena předtím.
Po jeho regresi přebírají funkce brzlíku sekundární lymfatické orgány (lymfatické uzliny, slezina).
Jaká je funkce brzlíku?
Brzlík se spolu s kostní dření nazývá primární lymfoidní orgán. To znamená, že imunitní systém se vyvíjí a dozrává v brzlíku a kostní dřeni.
Za tímto účelem imunitní buňky procházejí několika stanicemi:
Kostní dřeň
Multipotentní kmenové buňky“ migrují z kostní dřeně; jedná se o prekurzorové buňky, jejichž základní funkce již byla stanovena, ale vývoj ještě není ukončen.
brzlík
Tyto buňky se dostávají do brzlíku krevním řečištěm. Aby se dosáhlo otisku a diferenciace, musí progenitorové buňky (thymocyty) projít brzlíkem z kůry do medulární oblasti a poté být uvolněny zpět do krevního řečiště jako T lymfocyty.
Proces imprintingu probíhá ve třech krocích. Následně jsou vytříděny ty buňky, které nebyly „trénovány“ správně nebo dostatečně dobře. V tomto procesu je eliminováno více než 90 procent otištěných buněk.
Na konci procesu otiskování a selekce se zbývající T lymfocyty naučily rozlišovat endogenní od exogenní tkáně tím, že podle toho rozpoznávají povrchové struktury. Později dokážou identifikovat a napadnout bakterie, viry, parazity nebo nádorové buňky, zatímco tělu vlastní buňky jsou ušetřeny.
Přeneste do lymfatických uzlin
Po jejich „výcviku“ se T-lymfocyty uvolňují zpět do krve a dostávají se tak do lymfatických uzlin. Tam čekají na použití. Pokud T buňka rozpozná svou velmi speciální povrchovou molekulu ve vetřelci, tato T buňka se rozmnoží. Klony společně napadají například bakterie. Takto se bojuje s infekcí.
Brzlík: produkce hormonů
Proč se tomuto orgánu říká také brzlík? Funkcí brzlíku jako žlázy je také produkce thymosinu, thymopoetinu I a II. Tyto hormony hrají roli při zrání a diferenciaci T lymfocytů v brzlíku.
Kde se nachází brzlík?
Jaké problémy může způsobit brzlík?
Vzhledem ke složité struktuře brzlíku se mohou častěji vyskytovat abnormality. To však nutně neznamená, že je narušena jeho funkce. Pokud, tak postižení hraje roli zejména v mladém věku, kdy je aktivní brzlík.
Jde například o vrozené poruchy, kdy brzlík není vyvinutý vůbec (aplazie brzlíku) nebo je vyvinutý jen částečně. Tato vývojová porucha může vést k výrazným imunodeficiencím s vysokou náchylností k infekci. Aplazie thymu často doprovází další dědičné vady, jako je DiGeorgeův syndrom, retinoidní embryopatie, Louis-Barův syndrom nebo Wiskott-Aldrichův syndrom.
Zejména v raném dětství se brzlík může zvětšit (přetrvávající hyperplazie brzlíku) a tlačit na průdušnici, což způsobuje dýchací potíže. Ve většině případů to však samovolně ustoupí.
Zdá se, že brzlík hraje roli i při určitém těžkém autoimunologickém onemocnění kosterního svalstva (myasthenia gravis pseudoparalytica) – u mnoha pacientů je také zvětšený brzlík.
