Synonyma
Lékařské: Substantia alba spinalis CNS, mícha, mozek, nervové buňky, mícha šedé hmoty
Úvod
Tento text se pokouší představit velmi složité vzájemné vztahy v EU mícha srozumitelným způsobem. Vzhledem ke složitosti tématu je zaměřeno na studenty medicíny, lékaře a velmi zainteresované laiky.
Prohlášení
Tractus spinobulbaris se dělí na: Tyto dva trakty se nacházejí v zadním řetězci bílé hmoty mícha (Funiculus posterior). Vedou jako stoupající (aferentní) trakt z páteře ganglion do dvou základních oblastí, které leží v prodloužené prodloužené míše: Fasciculus gracilis do „graciálního jádra“, Ncl. gracilis a Fasciculus cuneatus k Ncl.
cuneatus. (Ncl. = Jádro = jádro).
Zde leží první centrální spínací bod, druhý neuron zadní končetiny. Tyto dvě cesty jsou shrnuty jako tractus spinobulbaris, tj. „Cesta vedoucí z mícha do jádra “, protože vedou stejné informace, konkrétně pocit dotyku a vibrací (tzv. povrchovou nebo epikritickou citlivost), stejně jako náš cit pro polohu našich svalů a klouby (a tedy celého těla) v prostoru a také ve vztahu k sobě navzájem (= smysl pro polohu, smysl pro hloubku, smysl pro sílu nebo propriocepce). Fasciculus cuneatus vede informace z horní poloviny těla, tj. Sestává z rozšíření páteře ganglion buňky buňky krk a horní truhla segmenty.
Gracilisův svazek řídí informace ze spodní poloviny těla, tj. Sestává z prodloužení páteře ganglion buňky z dolních hrudních, bederních a křížových segmentů. Hranice mezi těmito dvěma je přibližně na úrovni segmentu prsu 5 (Th 5), ale v každém případě je to jiné.
- Fasciculus gracilis (GOLL) a
- Fasciculus cuneatus (BURDACH)
funkce
Páteřní gangliové buňky mají své přijímací (dendritické) konce všude, kde získají „citlivé informace“, například:
- V kůži
- V podkoží
- V kloubních kapslích
- Periost
- Kůže chrupavky
- Svalové fascie a
- Projekt šlachy.
- Dendriti
- Buněčné tělo
- Axon
- Jádro
Tyto dendritické konce se nazývají „volné nervové zakončení“. Kromě nich existují také specializované receptory, jako jsou takzvané Merkelové buňky kůže nebo míšeňské hmatové krvinky, Golgiho šlachy nebo svalová vřetena. Podnět, který tyto zakončení registrují, např. A strečink stimul šlachy, je veden v periferním nervu k míšnímu nervu (míšnímu nervu) segmentu a odtud do míšní gangliové buňky, která je prvním neuronem této dráhy.
Tento neuron je pseudounipolární. Impulz, který přichází, nyní prochází zadním kořenem (radix posterior) do míchy. To je místo, kde se přenos signálu rozděluje: Podívejme se však na dlouhou vzestupnou větev, skutečný zadní trakt.
Až do příslušných jader probíhají svazky gracilis a cuneatus na „stejné“ (= ipsilaterální) straně, což znamená, že vjemy (dotek, vibrace, pocit polohy) z levé nohy a levé ruky probíhají také na levé straně míchy. Jak na jejich dráze, tak v samotných jádrech existuje přísné somatotopické dělení, což znamená, že každé místo na periferii má přesné místní zastoupení na všech stanicích své dráhy až k mozkové kůře: dále po segmentu, do kterého informace o podnětu vstoupí, tím dále do strany v cestě, kterou vede. V každém ze dvou jader jsou vlákna přepnuta na sekundu nervová buňka, který posílá své přípony do thalamus v diencephalonu.
Nyní se jim již neříká „spinobulbaris“, protože za sebou nechali míchu (spino-) i jádra (bulbi). Tato vlákna nyní přecházejí na druhou stranu, tj. Probíhají kontralaterálně. Vlákna, která nyní běží na levé straně, tak vedou informace z pravé strany těla.
V této části se jim říká Lemniscus medialis, „smyčka dále uprostřed“, a jsou součástí dráhy, která vede nervová vlákna z různých oblastí jádra do thalamus (tractus bulbothalamicus). Z tohoto důvodu je trakt dále označován jako systém lemniscale. V určité oblasti jádra thalamus (nucleus ventralis posterolateralis), přecházejí do své třetí nervová buňka, který vysílá své extenze do mozkové kůry, tam do gyrus postcentralis. To je mozek vinutí, které leží přímo za centrální brázdou a je takřka „koncovým bodem“ pro všechny citlivé informace.
Některá vlákna pozičního smyslu, propriocepce, také končí v dalších oblastech jádra, zejména v nucleus thoracicus dorsalis (také nazývaný Stilling-Clarkův sloup), který se nachází v zadním rohu na úrovni segmentů C8-L3. Odtud jsou posílány do mozečkové kůry zadním mozečkovým postranním traktem (= tractus spinocerebellaris posterior).
- Na jedné straně jako dlouhá větev na uvedené (spinobulbarové) dráze k oblastem jádra Ncl. gracilis nebo Ncl. cuneatus (v závislosti na výšce, ve které byl stimul vytvořen),
- Na druhou stranu, jako krátké větve k intermediárním neuronům (tzv. Axonové kolaterály) zadního rohu nebo
- Přímo do motorických buněk předního rohu, což vytváří jednoduchou reflexní cestu.
