Školení vědy

Výuka vědy o tréninku Definice: Výuka vědy o výcviku (zkráceně TWS) jako objednaný systém, který popisuje, vysvětluje a předpovídá atletický trénink a soutěž a umožňuje systematické uplatnění ve sportovní praxi. […] Jako subdisciplína vědy o sportu se chápe hlavně jako empirická věda, jejíž výzkum se zaměřuje na zlepšení tréninkového a soutěžního výkonu. […] Výcviková věda tak nabízí základ pro plánované a na cíl zaměřené školení.

Ve vztahu k diagnostické aplikaci výkonu jsou vědě o výcviku přiřazeny následující oblasti činnosti: Identifikace silných a slabých stránek ve stavu výkonu (kontrola skutečného stavu) a kontrola pokroku ve výcviku (SKUTEČNÉ - SKUTEČNÉ - srovnání hodnot) jednotlivých sportovců jsou úkoly praktického výcviku diagnostika výkonu.

  • Strukturování sportovního výkonu (jak sportovní výkon vzniká - např. Jakou dílčí kvalifikaci by měl mít sprinter)
  • Poskytnutí smysluplných kontrolních postupů (Jak lze systematicky měřit sportovní výkon - např. Který postup je nejvhodnější pro měření aerobního vytrvalostního výkonu)
  • Příprava cílových hodnot (jaký výkon má mít sportovec určité cílové skupiny - výkon žáků 5. ročníku v běhu na 3000 metrů) ideální standardy ve sportovní statistice standardy ve sportu funkční standardy ve sportu
  • Ideální sportovní standardy
  • Statistické standardy ve sportu
  • Funkční standardy ve sportu
  • Ideální sportovní standardy
  • Statistické standardy ve sportu
  • Funkční standardy ve sportu

vědy o výcviku jsou odpovídajícím způsobem:

  • Diagnostika výkonu Diagnostika výkonu (Cooper-Test, Conconi-Test, test na hladinu laktátu)
  • Diagnostika vytrvalostního výkonu (Cooper- Test, Conconi- Test, test na hladinu laktátu)
  • Vědecká kritéria kvality: Objektivita Spolehlivost Platnost
  • Objektivnost
  • Spolehlivost
  • Platnost
  • Podmíněné schopnosti: Síla (maximální síla, reaktivní síla, výbušná síla, vytrvalost, rychlost
  • Síla (maximální síla, jalová síla, rychlá síla
  • Vytrvalost
  • Rychlost
  • Principy tréninku: Princip efektivního stimulu zátěže Princip zátěže a zotavení Princip progresivní zátěže Princip periodizace
  • Princip efektivního stresového stimulu
  • Princip stresu a zotavení
  • Princip progresivního zatížení
  • Princip periodizace
  • Diagnostika vytrvalostního výkonu (Cooper- Test, Conconi- Test, test na hladinu laktátu)
  • Objektivnost
  • Spolehlivost
  • Platnost
  • Síla (maximální síla, jalová síla, rychlá síla
  • Vytrvalost
  • Rychlost
  • Princip efektivního stresového stimulu
  • Princip stresu a zotavení
  • Princip progresivního zatížení
  • Princip periodizace

stlačeno: Výcviková věda přebírá úkoly a funkce v závodních sportech, masových sportech, volnočasových sportech, rehabilitační sporty, zdravotně postižené, servisní sporty, sport ve stáří a školní sporty s cílem maximalizovat, optimalizovat, stabilizovat, obnovit a minimalizovat snížení výkonu.

  • Výcviková věda nemá vlastní mateřskou vědu
  • Výcviková věda je průřezová věda (vyvinutá z praxe)
  • Věda o výcviku se vyvinula z teorie výcviku
  • Výcviková věda je skutečná věda (vysvětluje realitu ve výcviku)
  • Výcviková věda je biověda Objekt: cvičící člověk Materiál: sportovní člověk Formální předmět: cvičící člověk
  • Předmět: Člověk ve výcviku
  • Materiál: Sportovec
  • Formální předmět: cvičící osoba
  • Předmět: Člověk ve výcviku
  • Materiál: Sportovec
  • Formální předmět: cvičící osoba

Z magisterských učení se vyvinula speciální teorie výcviku, z toho obecná teorie výcviku, z této teorie se vyvinula vědecká teorie. Zatímco věda o výcviku (TWS) se dříve vztahovala výlučně na vysoce výkonné sporty, dnes jsou zahrnuty i další oblasti činnosti. Vědou o výcviku se zabývá následující oblasti činnosti:

  • (Vysoký) výkonnostní sport - maximalizace / optimalizace výkonu
  • Populární sporty - rehabilitace, stabilizace, profylaxe
  • Sport pro seniory - minimalizace redukce
  • Školní sport - jako pomocná věda didaktiky sportu

Následující disciplíny jsou kombinovány v Training Science jako integrující věda:

  • Biomechanika (pro analýzu různých technik)
  • Sportovní medicína (zejména sportovní fyziologie a anatomie)
  • Sportovní psychologie (pro popis motivačních procesů)
  • Sportovní sociologie (nedokončení, vyhledávání talentů)

Znalosti získané při výcviku přírodních věd vycházejí z nashromážděných zkušeností. Z toho jsou vytvořeny hypotézy a testovány v tréninkové praxi. Výcviková věda je tedy hypotetická věda. TWS se vyvinul z tréninkové praxe a používá se pro praktická školení