Příčiny | Glioblastom

Příčiny

A glioblastom se může vyvinout primárně (většinou starší pacienti), ale také sekundárně prostřednictvím progresivního růstu (progrese) stupně WHO III astrocytom (většinou pacienti středního věku). Astrocytomy se vyvíjejí z určitých gliových buněk, astrocyty a stejně jako glioblastomy patří do skupiny gliomů. Úloha genetických faktorů ve vývoji mozek v posledních letech nabývá na významu.

Pacienti se sekundárními glioblastomy mají jako hlavní rozlišovací znak změnu v proteinu p53 (mutaci p53), který řídí buněčný cyklus (tumor supresor), a ztrátu genů (ztráta alely) na chromozomu 17. Kromě toho je to 10 do 20 let mladší než pacienti s primární glioblastom, kteří obvykle mají amplifikaci (amplifikaci) genu receptoru EGF nebo nadměrnou produkci (nadměrnou expresi) receptoru EGF. Receptor EGF slouží jako dokovací místo pro epidermální růstový faktor, který působí jako signální molekula v buněčném cyklu. Glioblastomy jsou geneticky velmi odlišné (heterogenní) a mají ztrátu jednoho genu (delece) asi u 20% a genové duplikace asi o 50%.

Nejběžnějším nálezem je ztráta genu na chromozomu 10 ve třech čtvrtinách případů. Pro většinu z mozek nádory však genetické faktory nehrají žádnou roli. Faktory prostředí také hrají jen malou roli.

Příkladem ovlivňujícího faktoru prostředí je vinylchlorid v plastu PVC. Dědičný genetický faktor lze pozorovat u vzácných dědičných onemocnění Li-Fraumeniho syndromu a Turcotova syndromu. Zde se glioblastomy vyskytují častěji v rodinách.

Příčiny glioblastom nejsou plně pochopeny. Drtivá většina glioblastomů se vyvíjí spontánně, tj. Náhodou. Jako rizikový faktor však byla identifikována vysoká radiační expozice.

Tam jsou také vzácné genetická onemocnění u kterých mají postižení obecně zvýšené riziko nádorů, jako je Li-Fraumeniho syndrom. Nemoci tohoto typu jsou také považovány za rizikový faktor pro rozvoj glioblastomu. Kromě toho to není u třídy 3 neobvyklé mozek nádory se staly v průběhu onemocnění maligními, což může vést k rozvoji glioblastomu (stupeň 4).

Tento proces se nazývá maligní progrese. Na základě jiného mozkový nádorse může při terapii vyvinout také glioblastom. V tomto případě se v lékařské terminologii používá termín sekundární glioblastom.