Definice
Memory ztráta, technicky známá jako amnézie (Řecky ztráta paměť), je porucha paměti, při které se zdá, že byly paměti vymazány z paměti. Pravděpodobně jde spíše o neschopnost získat paměť obsah. Ztráta paměti může také znamenat, že postižená osoba není schopna se učit nové věci a ukládat myšlenky.
Formuláře
Existují různé formy ztráty paměti. V závislosti na okamžiku, kdy dojde ke ztrátě paměti, ji lze rozdělit na retrográdní amnézie or anterográdní amnézie, který leží dopředu (v budoucnu). V retrográdní amnézie, dojde ke ztrátě obsahu paměti před škodnou událostí, např. po nehodě si člověk nemůže vzpomenout na přesný průběh nehody.
Anterograde amnézieNa druhé straně je situace, kdy si po spouštěcí události nepamatujete nové informace, např. nepamatujete si, co se stalo bezprostředně po nehodě. Pokud se obě formy vyskytují vedle sebe, hovoří se o a přechodná globální amnézie, ve kterém dochází k dočasné ztrátě starých i nově uložených myšlenek. Jako speciální forma existuje také konrádská amnézie, ve které chybí pouze schopnost pamatovat si na skutečnou příčinu. Dále infantilní (=dětství) je také popsána amnézie, což znamená, že dospělý si nemůže vzpomenout na první roky života. Disociativní amnézie je na druhé straně ztráta paměti při obzvláště silném psychickém stresu.
Náhlá ztráta paměti
Obzvláště drastická forma amnézie je, když někdo náhle ztratí paměť z úplného vědomí, tj. Dojde k náhlé ztrátě paměti. V odborné terminologii se to nazývá „přechodná globální amnézie" (viz výše). To znamená, že stejně rychle, jak mezera v paměti nastala, obvykle během dne opět zmizí (přechodná = dočasná).
Během této doby má postižená osoba nedostatečnou schopnost pamatovat si na cokoli, takže krátkodobá paměť je nejvíce omezena. Znovu a znovu jsou kladeny stejné otázky, např. O prostoru a situaci, protože odpovědi jsou po krátké době zapomenuty. Mohou však také nastat poruchy dlouhodobé paměti, takže i po vymizení příznaků může stále přetrvávat mezera v trvalé paměti.
Současně schopnosti nejsou ovlivněny složitými automatizovanými akčními sekvencemi, stejně jako orientace na osobu. Doprovodné neurologické deficity, jako je poruchy řeči nebo ochrnutí obvykle nedochází. Přesná příčina není známa, ale jako možný spouštěč je diskutován akutní emoční nebo fyzický stres.
V zobrazovacích postupech se změny nebo snížená nabídka oblastí v mozek které hrají důležitou roli v studium procesy, jako je tzv hippocampus, bylo možné následně pozorovat. Náhlá ztráta paměti postihuje hlavně lidi ve věku od 50 do 70 let a je obvykle jednorázovou událostí. Tato náhlá ztráta paměti může být pro postiženou osobu a pro příbuzné velmi znepokojující, ale obvykle má za následek dobré zotavení paměti a pozdější dlouhodobé následky.
