Akutní respirační selhání

Synonyma v širším smyslu

Syndrom akutní respirační tísně, akutní plíce selhání, šok syndrom plicní akutní respirační tísně (ARDS) je akutní poškození plic u dříve zdravých pacientů s plicemi způsobené přímými (lokalizovanými v plicích) nebo nepřímými (systémovými, nikoli však srdečními) příčinami. ARDS je definován následovně: Rozlišuje se mezi akutními plíce selhání (ARDS) a ALI (= akutní poranění plic). ALI je mírnější forma a liší se pouze od akutní plíce selhání v jeho definici okysličovacím indexem mezi 200 - 300 mmHg.

  • Akutní nástup
  • Akumulace tekutin (= infiltráty) na obou stranách plic (= bilaterální), viditelné na rentgenovém snímku horní části těla (rentgenový hrudník v dráze zadního a předního paprsku)
  • Index saturace kyslíkem (= index kyslíku) PaO2 / FiO2 <200 mmHg
  • Toto je také známé jako Horowitzův okysličovací index a udává podíl parciálního tlaku kyslíku v arteriálech krev (tj krev opouštět srdce a obohacený kyslíkem) a podíl kyslíku ve vzduchu, který dýcháme. Kvocient je obvykle 500 mmHg. - Plicní kapilární okluze tlak (= PCWP, klínový tlak) <18 mmHg a žádný údaj o zvýšeném tlaku vlevo srdce. - Klínový tlak odráží tlak vlevo srdce a měří se pomocí katétru pravého srdce. Normální rozmezí je mezi 5 - 16 mmHg.

Frekvence

Jednotné údaje o akutním respiračním selhání chybí. Data jsou mezi 5 - 50/100000 / rok. V intenzivní péči je postiženo asi 30% pacientů.

Rozlišuje se mezi přímým a nepřímým poškozením plic (akutní selhání plic): Nepřímými příčinami jsou:

  • Vdechnutí (= aspirace) obsahu žaludku nebo čerstvé / slané vody („téměř k pití“)
  • Vdechování toxických (= toxických) plynů, jako jsou spaliny
  • Vdechování hyperbarického kyslíku
  • Otrava (= intoxikace) anestetiky
  • V důsledku pneumonie vyžadující umělé dýchání (= zápal plic)
  • Sepsa (otrava krve)
  • Burns
  • Mnohočetná trauma
  • Tlustá embolie
  • Nahrazení objemu krve darovanou krví (= hromadná transfuze)
  • Akutní pankreatitida (= zánět slinivky břišní)
  • Otřes
  • Transplantace kostní dřeně / kmenových buněk

Slinivka se nachází v těle na začátku zažívací trakt. Uvolňuje mnoho enzymy které jsou potřebné k rozložení a strávení přijímané potravy. Slinivka se může zapálit v důsledku léčby, metabolických poruch, infekcí nebo hromadění žluč.

Výsledkem je, že zažívací enzymy, které jsou normálně bezpečně zabaleny, vstupují do tkáně pankreatu a ničí ji. Akutní zánět může způsobit vážné následky bolest v horní části břicha, obvykle doprovázené horečka a jasně roztažené břicho. Komplikací tohoto onemocnění může být akutní selhání plic.

Trvalý zánět slinivka břišní vede k tzv. konzumní koagulopatii. The krev systém srážení je trvale aktivován neustálým malým krvácením. Po určité době jsou koagulační faktory vyčerpány a dojde k závažnějšímu krvácení, protože krev již koaguluje.

První fáze této konzumace je koagulopatie doprovázena tvorbou mnoha malých krevních sraženin, které mohou narušit průtok krve v jiných orgánech. Plíce jsou zvláště citlivé na přerušovaný průtok krve a reagují na akutní selhání plic. Průběh akutního selhání plic (ARDS) lze rozdělit do 3 fází, které vedou k masivnímu narušení plicní tkáně:

  • Exsudativní fáze: stěna mezi alveoly a krví plavidla je poškozena, což zvyšuje propustnost Proteinů a tekutina.

V plicích se tvoří hromadění tekutin (= edém). - Časná proliferativní fáze: Plicní buňky (pneumocyty typu II) zahynou, což má za následek nedostatek povrchově aktivní látky, která umožňuje tekutině proniknout do alveol. Vytvoří se alveolární plicní edém.

Kromě toho se mezi alveoly a spojovacími větvemi vzduchovodných cest tvoří tenké stěny (= membrány). V malé krvi se tvoří malé krevní sraženiny (= mikrotromby) plavidla. Tato fáze je reverzibilní.

  • Pozdní proliferativní fáze: Plíce jsou remodelovány začleněním více pojivové tkáně (= fibróza). To také ovlivňuje stěnu mezi plícemi a krví. To zahušťuje až pětkrát, což ztěžuje jak krevní oběh, tak přenos kyslíku do krevního řečiště. Tato fáze je nevratná a často fatální.