Doba léčby
Léčba syndromu vyhoření má různé trvání v závislosti na pacientovi. Délka léčby syndromem vyhoření závisí nejen na závažnosti syndromu vyhoření, ale také na ochotě pacienta spolupracovat (dodržování předpisů) a zbývající kapacitě (odolnost). Kromě toho každý pacient reaguje odlišně na léčbu syndromu vyhoření a doba léčby závisí na tom, zda se pacient může plně zapojit do léčby a zda je pro něj zvolený typ terapie vhodný.
Obecně však lze říci, že doba léčby syndromem vyhoření je přibližně 6 až 12 měsíců. Týká se to však doby, ve které se pacient plně zotavil a získal zpět všechny své kapacity, tj. Prakticky 100% zotavení. Již po několika týdnech však lze zaznamenat malé úspěchy, které mohou také poskytnout informace o tom, jak dlouho bude léčba pokračovat a jak dobře pacient na zvolenou léčbu reaguje. Pacient by si měl přesto být vědom toho, že vyhoření nastává pouze tehdy, když jsou vyčerpány všechny zdroje těla. Trvá určitou dobu, než budou znovu postaveny, a doba léčby syndromem vyhoření, která může trvat od půl roku do celého roku, rozhodně není příliš vysoká.
Drogy
Při léčbě syndromu vyhoření psychoterapie a behaviorální terapie Jsou používány. Všechny dohromady vedou k odpovídajícímu zacházení s syndrom vyhoření a je důležité považovat všechny tři za rovnocenné pilíře, na nichž je založeno řešení syndromu vyhoření. Samotná léčba léky není indikována na syndrom vyhoření, protože se musí změnit chování pacienta, aby se dostalo z fáze vyhoření.
Drogy jsou nicméně důležité jako pilíř terapie vyhoření a mohou podporovat a dodávat pacientovi dostatečnou sílu, zejména v obtížné počáteční fázi léčby. Pokud však pacient nechce užívat léky na léčbu syndromu vyhoření, může v léčbě pokračovat i bez léčby. U některých pacientů však syndrom vyhoření pokročil natolik, že nenalezli důvod k zahájení léčby syndrom vyhoření vůbec bez léků.
Je důležité vědět, že léčba nemusí být užívána trvale, ale spíše slouží jako odrazový můstek mimo depresivní náladu. Jakmile těžká počáteční fáze skončí a pacient se opět cítí fyzicky a psychicky stabilnější, lze léčbu pomalu vysazovat, tj. Postupně vyřazovat. Protože však mnoho pacientů trpí depresivními náladami nebo dokonce výraznými deprese kvůli syndromu vyhoření je důležité je neignorovat, ale užívat proti nim léky.
Kromě bylinného prostředku Třezalku tečkovanouexistují také syntetické léky, které mohou zvýšit depresivní náladu a umožnit tak pacientovi zahájit terapii. Velmi populární léky v terapii syndromu vyhoření jsou tzv. Selektivní serotonin inhibitory zpětného vychytávání, zkráceně SSRI. Tyto léky zajišťují jejich zvýšení serotonin zůstává mezi nervovými buňkami (synapsy).
serotonin je látka posla (neurotransmiter), který může zajistit, že budeme šťastnější a budeme mít více jízdy. Mnoho pacientů s depresivní náladou má příliš málo serotoninu, a proto příliš málo poslů, aby jim udělalo radost. Tím, že SSRI, pacient pociťuje náladu a zvýšenou energii, a proto se lék často používá při léčbě syndromu vyhoření, aby pomohl pacientovi dostat se z depresivní fáze.
Teoreticky lze použít i jiná mírná antidepresiva, jako je amitryptilin, ale SSRI vykazují nejméně vedlejších účinků, nemají návykový potenciál a jsou proto nejvhodnější pro krátkodobou léčbu syndromu vyhoření. Je však třeba znovu zdůraznit, že samotné podávání léků nemůže být adekvátní léčbou syndromu vyhoření, ale mělo by pacientovi v počáteční fázi pomoci pouze při načerpání nových sil a zahájení další léčby.
