Slovo stres (synonyma: Kmen; Nátlak; Eustres; Stresory; Osobnost typu A; Chování typu A; ICD-10: Z73 - Problémy spojené s obtížemi při zvládání života) vstoupil do slovníku každodenního života. Pacienti si stěžují stres na denní bázi: přepracování, nedostatek volného času, strádání a starosti v rodině, v partnerství nebo v práci. Ale osamělost také vede k stres pro mnoho. Psychologie shrnuje zátěž z těchto různých oblastí života jako stres. Pokud se stres týká negativních aspektů, mluvíme o úzkosti. I příjemné zážitky mohou vést stimulovat „stres“; termín pro toto je eustress. Příkladem toho je výkonnostní stres při aktivních činnostech v přírodě nebo při sportu. Stres není nemoc v lékařském smyslu. Neexistuje žádná diagnóza stresu nebo utrpení. Stres proto není v klasifikaci ICD 10 uveden jako nemoc. Neexistuje také přesný popis příznaků, jak jej známe deprese or úzkostných poruch nebo ze syndromů fyzických chorob. Stres je přítomen podle Lazaruse (1999), pokud požadavky prostředí nebo vnitřní požadavky zdůrazňují nebo přetěžují možnosti reakce člověka. Stres může vést, pokud není zvládnut a zpracován, načíst důsledky. Patří sem stresové poruchy v užším smyslu, jako je porucha přizpůsobení, akutní stresová porucha, posttraumatická stresová porucha (PTSD) nebo syndrom vyhoření - viz pyschometrické zkušební postupy. Mnoho fyzických a duševních chorob však může být způsobeno také chronickým stresem - neustálým stresem - zejména psychosomatickými nemocemi, které jsou nyní do značné míry seskupeny pod somatoformní poruchy. Konečně nedávné výsledky výzkumu stále více upozorňují na třetí kategorii onemocnění:
Nemoci, jejichž vývoj je kauzálně způsoben stresem, jsou pouze příklady jako infarkt myokardu, ateroskleróza (kornatění tepen) a hypertenze or deprese zde je třeba zmínit. U těchto onemocnění je chronický stres často jedním z několika příčinných faktorů, kofaktorem. Pokud kardiovaskulární onemocnění a deprese mají důležitý společný příčinný faktor ve stresu, pak má stresový faktor nejen psychologický a lékařský rozměr, ale i veřejnost zdraví dimenze. Hlavní studii zadanou WHO a Světovou bankou provedla Harvardská veřejná škola Zdraví, ve kterých je úmrtnost (počet úmrtí v daném období ve vztahu k počtu dotyčné populace) a postižení související s chorobami, jakož i rizikové faktory, byly celosvětově zaznamenány v roce 1990 a poté se promítly do roku 2020. Podle toho koronární srdce nemoci a deprese budou v roce 2020 představovat největší zátěž nemocí na celém světě. Moderní psychologie se zabývá zdůrazňováním „salutogeneze“ (Antonovsky 1987) v kontextu výzkumu stresu. Důraz je kladen na údržbu a obnovu zdraví spíše než nemoc. Podle definice WHO je zdraví „stavem úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze absencí nemoci nebo slabosti“. Zdraví tedy nesmí být definováno pouze jako absence příznaků. Proto zejména v kontextu nejnovější zdravotní politiky logicky získává zvláštní roli preventivní medicína (synonymum: preventivní medicína). Proto musí být v každodenní lékařské praxi rozpoznán a případně snížen stresový faktor u pacientů, aby se předešlo závažným onemocněním. Důležitým krokem v tomto procesu je „stresová diagnostika“. Pomocí podrobného seznamu otázek je možné měřit míru stresu a následky stresu na pacienta. Pacient odpovídá na otázky v počítačovém programu samostatně, které se počítají analogicky a poskytují mu i vám nahlédnutí do jeho stresové analýzy. Nejdůležitější výsledky jsou v každém případě shrnuty do skóre; nakonec se vyhodnotí jednotlivě a lze je vytisknout. V rámci „stresové diagnostiky“ zvládání stresu strategie zaujímají zvláštní postavení; pozitivní a negativní strategie zpracování ve stresových stavech - tzv. copingové chování - jsou podrobně popsány níže. Se znalostí stupně namáhání - stresu -, možností zpracování stresu a rozsahu důsledků namáhání na pacienta , lékař má pevný základ pro zahájení preventivních opatření k snížení stresu. Pokud výsledky ukazují výrazné důsledky stresu, je naléhavě indikováno psychoterapeutické poradenství. Další opatření, například zvláštní zvládání stresu pak lze také doporučit a sledovat.
