Diagnóza
Ve většině případů rentgen poskytuje jasnější obraz o chorobné situaci, jako je tomu v případě zánět čelisti kost. V akutní osteomyelitida, po 2–3 týdnech lze pozorovat zakalené změny. Jsou nerovnoměrně rozjasněné a rozšiřují se dále.
Lze také detekovat mrtvou tkáň. V tomto případě je rychlou metodou objasnění nemoci kostra scintigrafie, která odhalí změny již po 48 hodinách. Poskytuje informace o kostním metabolismu v různých bodech horní čelist.
Pacientovi se podává radioaktivní látka. Čím vyšší je metabolismus postižené oblasti, tím více záření z ní vyzařuje, což se měří speciální kamerou. Pokud je kostní metabolismus v jednom bodě zvýšený, znamená to zánět. V případě chronické osteomyelitidase Rentgen obrázek má tendenci vykazovat rozmazané, nepravidelně se objevující zjasnění, ve kterém je čas od času stále vidět dobrá struktura kostí. Mrtvá tkáň vypadá jako různě tvarované kousky kosti, které jsou mírně uvolněné.
Terapie
Terapie s antibiotika je nejrychlejší způsob léčby akutní zánět čelisti kost. Antibiotická terapie je zpočátku necílená, dokud antibiogram neposkytuje přesnější informace o tom antibiotika patogen je zvláště citlivý na. To se pak podává ve vysokých dávkách po dobu asi 3 týdnů.
Čím dříve je zahájena léčba antibiotiky, tím větší je šance na uzdravení, zejména v prvních dnech. Pokud absces je přítomen, je otevřen. Pokud jsou zodpovědné za zubní kazy zánět čelisti kosti, měly by být odstraněny až po uzdravení zánětu.
Při chronickém průběhu onemocnění je odstraněna mrtvá a špatně prokrvená tkáň a je také aplikována cílená antibiotická terapie. Všechny zuby, které nejsou hodné konzervace a představují ohnisko zánětu, jsou odstraněny. Uvolněné zuby, které by si chtěl člověk uchovat, jsou stabilizovány v poloze pomocí dlahy.
Zanícená tkáň je vyškrábána jakousi lžící. Výsledný otvor v kosti je tamponován nebo vyplněn materiálem pro náhradu kosti, který je autologní krev a antibiotika jsou přidány. Pokud k takovému zánětu dojde v horní čelist, hojí se mnohem rychleji než v spodní čelist, ale bohužel se tam kostní struktura nezregeneruje úplně.
Lze rozlišit tři různé typy zánětu čelisti. Může se jednat o ostitidu, zánět kostí a plavidla v samotné kosti. Existuje také tzv osteomyelitida.
V tomto případě kostní dřeň je ovlivněn zánětem. Třetí možností je tzv periostitida. V tomto případě se zánět rozšíří na okostice (kostní kůže).
Antibiotická terapie se používá při všech formách zánětu čelisti. Ve většině případů se používají peniciliny. Klindamycin je lék volby v případech penicilin alergie.
Obě antibiotika jsou účinná proti širokému spektru bakterie. Probační prostředky pro domácnost proti zánětu čelisti pouze zmírňují jeho příznaky, tj. Fungují bez dostatečné léčby příčiny zánětu. Chlazení z vnějšku čelisti ulevuje bolest.
Po 10-15 minutách by měla být provedena stejnoměrná přestávka na chlazení. Oplachováním vnitřku ústa při oplachování dezinfekčním prostředkem je možné se pokusit udržet ohnisko infekce malé. Žvýkání hřebíčku je také někdy užitečné pro pacienty.
V případě zánětu čelisti je obvykle konzultován zubař. Příčiny zánětu čelisti jsou ve většině případů dentogenního původu. To znamená, že příčinou jsou obvykle vady nebo zánět zubu.
Zánět kosti se projevuje v Rentgen obrázek jako bělící (oblast, která je na rozdíl od okolní tkáně tmavší). V případě akutního zánětu čelisti se po dobu 3 týdnů podává antibiotikum k boji proti zánětu. V případě chronické formy onemocnění například an absces se často vyvinulo, což je často třeba nejprve odstranit. Poté následuje antibiotická léčba, aby se zabránilo rozvoji dalšího zánětu.
