Empatie: Funkce, úkoly, role a nemoci

Bez empatie by sociální interakce nemohla probíhat. Zajišťuje, že se dokážeme vcítit do ostatních lidí a porozumět jejich situaci.

Co je empatie?

Empatie je jednou z nejzákladnějších lidských vlastností, bez níž by bylo těžké mít sociální komunitu. Termín „empatie“ odvozený z řeckého „empatheia“ (empatie) znamená schopnost lidí vcítit se do pocitů druhých a umět je zhruba vyjádřit. Empatie je jednou z nejzákladnějších lidských vlastností, bez níž by bylo obtížné vytvořit sociální komunitu. Podle nejnovějších poznatků schopnost empatie, která je přítomna již od dětství, vyplývá z neurobiologických souvislostí. V psychologii se termín empatie také často používá k popisu empatie, která je důležitým předpokladem morálního jednání. Zejména v psychologických a pedagogických profesích je schopnost empatie důležitým předpokladem pro tuto profesi. Je to také důležitý předpoklad mezi psychoterapeutem a klientem. Psychologie rozlišuje mezi empatií, která může vést příliš se zapojit do problémů druhých a soucit, což je pozitivní zájem o ostatní.

Funkce a úkol

Empatie je jednou z nejdůležitějších dovedností v sociální interakci mezi lidmi. Je to vrozená schopnost, ale její vývoj je podporován brzy dětství zkušenosti. Výzkum ukazuje, že když se lidé vcítí do ostatních, do stejných oblastí v EU mozek jsou aktivovány jako v jejich protějšku. Můžeme tedy zhruba zvenčí pocítit, co se děje v životě toho druhého hlava. To však znamená, že pouze ti se dokáží vcítit do ostatních, kteří také mohou náležitě vnímat sebe a své pocity. Všichni lidé mají schopnost empatie od narození, ale může se optimálně rozvíjet pouze v prostředí, kde je příkladem pozitivní přístup k pocitům. Empatie je také považována za „inteligenci srdce. Podle odborníků se však u některých dětí vyvíjí pouze nedostatečná empatie, protože jejich rodiče k nim již nevytvářejí dostatečné city, ale místo toho se snaží vyloučit negativní pocity, jako je smutek. I za optimálních podmínek socializace však lidé potřebují určitou dobu, než dokážou rozpoznat pocity druhých. Schopnost empatie začíná kolem 18. měsíce věku, kdy děti začínají rozlišovat mezi sebou a ostatními lidmi. Tento věk je charakterizován „egocentrickou empatií“, což znamená, že děti jsou schopné projevit empatii, ale reagují tak, že podniknou kroky, které by v situaci chtěly podniknout. Ve věku 4 let jsou děti již schopny rozlišit, zda si lidé zaslouží jejich soucit, a utěšit pouze lidi, o nichž věří, že si to pohodlí zaslouží. Soucit není pozitivní pouze pro ty, kdo ho dostávají, ale také pro ty, kteří jej dávají ostatním. Různé studie ukazují, že lidé, kteří mají empatii k druhým, jsou šťastnější a spokojenější než nešťastní lidé. Empatie dokonce zvyšuje imunitní systém a dokonce se říká, že snižuje riziko srdce útoky. Zvláštní druh empatie je soucit sám se sebou, kde máme porozumění a soucit se svými vlastními slabostmi. Mnoho lidí to však má těžké. Projevují hodně soucitu ostatním lidem, ale ne sobě.

Nemoci a nemoci

Empatie je v zásadě velmi pozitivní rys. Lidé, kteří jsou však příliš empatičtí vůči ostatním, se často nedokážou dostatečně oddělit a nechat se vtáhnout do utrpení druhých. To může být obzvláště ovlivněno vysoce citlivými lidmi, protože mají velmi citlivé vnímání ve vztahu k ostatním lidem. Pokud nevěnují dostatečnou pozornost vzdálenosti, mohou být zaplaveni pocity ostatních a již se od nich dostatečně nerozlišují. Pokud je empatie příliš silná, může to způsobit, že se lidé budou soustředit pouze na jiné lidi a zanedbávají se. Poté jsou tu pro ostatní do bodu obětavosti a riskují, že se v určitém okamžiku v důsledku toho chronicky vyčerpají. Někteří lidé kvůli nemoci nemohou cítit dostatečnou empatii vůči ostatním. Autisté nemohou pochopit emoce lidí kolem sebe. Často jim také chybí schopnost společenské komunikace. Apatičtí lidé často nejsou schopni reagovat na své prostředí; často se stáhnou úplně do sebe. Tuto apatii může vyvolat demence, ve kterém se stále více snižuje schopnost vnímat ostatní lidi. Narcisté často nejsou příliš empatičtí; v zásadě mají kapacitu, ale rozhodnou se ji nepoužívat. Empatie je u psychopatie velmi slabá nebo se vůbec neprojevuje. Lidé s touto poruchou často vyzařují emoční chlad, projevují malou empatii a nejsou schopni posoudit důsledky svých činů pro ostatní lidi. Mají tendenci nedodržovat pravidla a obvykle chtějí uplatnit moc nad ostatními. Nelitují svých činů a nevyvíjejí dostatečné pocity viny.