Hojení roztrženého vazu

Úvod

Vazba (latinsky: ligamentum) je struktura, která spojuje kosti spolu. Vazy se často spojují kosti at klouby a slouží zde hlavně ke stabilizaci kloubu. Omezují také rozsah pohybu v jeho fyziologické funkci. Vazy, které se skládají z pojivové tkáně, jsou roztažitelné jen ve velmi omezené míře a lze je natáhnout nebo dokonce roztrhnout v případě zranění nebo nadměrného namáhání, které se pak říká roztrhaný vaz (prasknutí). S přibližným podílem 20% ze všech sportovní zranění, roztrhané vazy jsou velmi důležité a činí z nich běžný klinický obraz.

Způsobit

Častou příčinou roztržení vazů je nefyziologický pohyb mimo normální rozsah pohybu, například při pádu nebo dokonce při ohnutí nohy. Nadměrné namáhání kloubu a vazivového aparátu způsobuje poškození kloubu a může dokonce vést k roztržení vazů. A roztrhaný vaz se často vyskytuje v noze, zejména v horní části kotník kloub nebo dokonce v koleni.

Existují také typické základní mechanismy úrazů určitých roztržených vazů. Například časté ohýbání nohy, také nazývané supinace trauma, obvykle vede k prasknutí vnějšího vazu nohy. Nicméně, a roztrhaný vaz může být způsobeno nejen nepřirozenými pohybovými vzory, ale také vnější silou působící na kloub, například faulem ve fotbale.

Typické příznaky natrženého vazu jsou velmi závažné bolest přímo po traumatu. Jsou obzvláště silné, když dochází k pohybu nebo tlaku na postiženou oblast, ale jsou obvykle přítomny bez pohybu nebo stresu na konstrukci. Krátce po slze, obvykle během několika minut, dochází k silnému otoku kloubu.

Během příštích několika hodin se modřiny často objevují kvůli krev plavidla roztržené při poranění, což navíc způsobí, že oteklé místo vypadá modravě. Vzhledem k tomu, že vazy již nemohou plnit svou stabilizační funkci kvůli roztržení, vede pasivní pohyb kloubu k abnormální pohyblivosti, tj. Pohybovým vzorům, které by nebyly možné v kloubu s neporušeným vazivovým aparátem, jako je tzv. Skládání kloubu. Během aktivního pohybu postiženého kloubu, který je stále možný na rozdíl od zlomeninase kloub cítí nestabilní a nebezpečný.

Diagnóza

Roztržený vaz diagnostikuje lékař, který se nejprve prostřednictvím anamnézového rozhovoru zeptá na příznaky a mechanismus nehody způsobující úraz, protože ten je často velmi specifický pro poranění konkrétního vazu. Poté následuje vyšetření poraněné oblasti, přičemž lékař věnuje zvláštní pozornost všem modřinám, otokům nebo tlaku bolest postižených struktur. Dále se zkouší, zda lze kloubem neobvykle a nefyziologicky hýbat.

Pak Rentgen je zkontrolováno, zda nedošlo ke zranění souseda kosti. V případě komplikovaných poranění nebo pro plánování operací se často také provádí MRI (magnetická rezonance). Tento postup umožňuje dobré posouzení struktur měkkých tkání, jako jsou vazy nebo dokonce chrupavka tkáň.

Je důležité vědět, zda chrupavka tkáň nebo kosti byly také zraněny, protože to často vede k jiné terapii. Roztržené vazy se dříve rychle doporučovaly podstoupit chirurgický zákrok, ale dnes se to provádí pouze ve výjimečných případech, jako jsou roztržené zkřížené vazy, u profesionálních sportovců, kteří musí rychle a silně znovu zatěžovat své vazy. vícečetných poranění vazů, je to léčba volby. Dnes se objevují pokusy konzervativně léčit roztrhané vazy a podporovat přirozené hojení, čehož je dosaženo imobilizací poškozených vazů.

Toho je dosaženo imobilizací poškozených vazů. K tomuto účelu se používají dlahy (ortézy) nebo odpovídající pásky, tj. Pásky přilepené na kůži, které mají převzít stabilizační funkci roztrženého vazu, a tím jej uvolnit a také co nejvíce zachovat pohyblivost kloubu . Akutní bolest je léčen léky proti bolesti.

Hojení roztrženého vazu sloučením poškozených struktur často trvá dlouho. Skutečný proces hojení, který se skládá z buněčného dělení a regeneračních mechanismů, nelze urychlit. K procesu hojení však lze hodně přispět jednak poskytnutím rychlého a účinného počátečního ošetření roztrženého vazu a jednak tím, že nebude stát v cestě procesu hojení a tím jej prodlužovat.

Základní princip pro počáteční léčba roztrženého vazu je tzv PECH pravidlo. Zde jednotlivá písmena představují opatření, které má být provedeno: P = pauza, E = led, C = komprese, H = vysoká podpora. Nejdůležitější je zde chránit a předcházet stresu na postiženém kloubu (P: pauza).

Kromě toho chlazení kloubu pomáhá zmírnit bolest a dostat otok pod kontrolu, pokud je to možné (E = led). Chlazení by mělo být prováděno pomocí kostek ledu, které však nemají přímý kontakt s pokožkou kvůli možným omrzlinám, ale měly by být zabaleny například do ručníku. Pečlivě aplikovaný stabilizační obvaz může být také užitečný až do návštěvy lékaře, protože stlačí krev plavidla v poraněné oblasti a tak působí proti obrovskému otoku omezením dostupného prostoru pro šíření krvácení (C = komprese).

Aby se urychlila regrese otoku a hematomu, je také vhodné vyvýšit postižený kloub (H = elevace). Rychlá prezentace lékaři navíc urychluje proces hojení, protože po stanovení diagnózy lze učinit optimální terapeutické přístupy, například nosit stabilizační dlahu. I zde lze podpořit proces hojení vazů pravidelným nošením předepsané dlahy ve dne i v noci, čímž ulehčíte vazivovým strukturám, aby mohly společně růst a tak se uzdravovat bez dalšího stresu. V závislosti na typu roztrženého vazu a doporučení lékaře ošetřujícího pacienta může další fyzioterapie také urychlit proces hojení roztrženého vazu posílením svalového aparátu takovým způsobem, že se sníží nedostatečná stabilizace vazu kloubu a je tak dosaženo svalové bezpečnosti kloubů. Důsledným prováděním předepsaných cviků lze také hodně přispět k procesu hojení potrhaného vazu.