Jaké problémy mají schizofrenici v partnerství?
Účinky schizofrenie na vztahu pacienta jsou velmi složité a vysoce závislé na tom, jak závažné jsou psychóza je. V nejlepším případě může být partner do terapie přiveden, pacient je optimálně léčen nebo dokonce vyléčen a pár je poté silněji propojen než dříve. V nejhorším případě se však pacient stále více stahuje, prochází úplnou změnou charakteru a je stále více odcizován svému partnerovi nebo je zapojen do nemoci, čímž se stává obrovskou zátěží. Bez ohledu na přesný průběh nemoci je vždy důležité pečovat o partnera, který obvykle velmi trpí nemocí svého milovaného.
Jak vysoká je dědičnost schizofrenie?
Genetická predispozice se jeví jako největší rizikový faktor pro rozvoj schizofrenie. Pokud člověk nemá žádné schizofrenní příbuzné, riziko vzniku onemocnění je menší než 1%. Pokud jsou postiženi příbuzní druhého stupně, riziko se zvyšuje na 3–5%, u příbuzných prvního stupně dokonce na 9–12%.
Pokud jsou postiženi oba rodiče nebo stejné dvojče, riziko je 50%. Předpokládá se tedy, že více než 80% všech schizofrenie poruchy jsou víceméně geneticky podmíněny. Tyto geny však činí osobu náchylnou ke schizofrenii pouze bez okolního prostředí stresové faktorylidé s vysokým genetickým rizikem obvykle neochorou.
Jaké formy schizofrenie se rozlišují?
Tři hlavní formy jsou paranoidní, hebefrenická a katatonická schizofrenie. Paranoidní forma je charakterizována hlavně bludy a souvisejícími příznaky. U hebefrenické schizofrenie se naopak pozornost nezaměřuje na bludy a halucinace, ale na snížení afektu.
To se odráží v bezcitném a chromém chování pacienta. Katatonická schizofrenie se vyznačuje úplnou izolací pacienta, který nemluví ani se nepohybuje. Tato forma je nejobtížněji léčitelná.
Paranoidní schizofrenie je nejčastější formou schizofrenie. Hlavním příznakem je zde paranoia, tj. Klam, obvykle doprovázený akustikou halucinace, např. ve formě hlasů v hlava.
Tyto hlasy jsou většinou komentující a pejorativní, a tak posuzují pacienta a jeho činy, a tak ho stále více a více opotřebovávají. Paranoia je populárně známá jako paranoia, ale slovo zhruba přeloženo znamená pouze „proti mysli“ a v lékařském smyslu znamená jakoukoli formu klamu, takže paranoidní schizofrenie nemusí nutně zahrnovat paranoiu. Mnoho pacientů také vyvine bludy vznešenosti nebo kombinaci bludů.
Ve většině případů iluze spočívá v nesprávné interpretaci ostatních lidí, pacient cítí chování svých bližních jako nepřátelské, jako by všichni byli proti němu a chtěli mu ublížit, takže k jakémusi perzekučnímu klamu skutečně dochází. To se zpočátku projevuje jako úzkost a obecná nedůvěra, ale může se také vyvinout ve složité konspirační teorie. Jak již bylo zmíněno, existuje mnoho různých forem schizofrenie.
Není proto také jasné, zda se skutečně jedná o stejnou chorobu, nebo zda schizofrenie není pouze zastřešujícím výrazem pro mnoho různých psychóz, které je třeba zkoumat a rozlišovat blíže. Schizofrenie simplex je jednou z těchto forem, která ve většině případů vykazuje pouze takzvané negativní příznaky, a proto se výrazně liší od typických forem schizofrenie. To znamená, že pacienti jsou převážně s úlevou, tj. Apatičtí a neteční, ale jen ve vzácných případech trpí bludy nebo halucinace.
Jsou proto hlavně nápadní svým neadekvátním chováním, pacienti se zdají být jaksi podivní a utahovaní. Bohužel závažnost příznaků se časem zvyšuje a je velmi obtížné je léčit, protože běžné léky působí hlavně na pozitivní příznaky. Prognóza schizofrenie simplex je proto dnes stále nepříznivá. Stejně jako většina psychiatrických onemocnění schizofrenie víceméně recidivuje.
To znamená, že i bez léčby mohou příznaky nakonec samy ustoupit, ale mohou se také opakovat. Mnoho pacientů je bez příznaků a prakticky se vyléčí po jediném relapsu, ale bohužel ne všichni pacienti dosáhnou úplné remise, tj. Úplného vymizení všech příznaků. Takže pokud po závažné schizofrenní fázi zůstanou určité abnormality, nazývá se to schizofrenní reziduum.
Ve většině případů pozitivní příznaky, jako jsou bludy a halucinace, recidivují, tj. Úplně vymizí, zatímco negativní příznaky, jako je apatie a apatie, mohou zůstat jako zbytky mezi relapsy. Bohužel se tyto mohou s každou epizodou zhoršovat a jsou těžko léčitelné. V chronických případech schizofrenie jsou proto zbytky velkým problémem. Více informací o schizofrenních zbytcích najdete zde: Co je to schizofrenní zbytek?
