Úvod - kde stojíme s terapií?
Ulcerózní kolitida je - stejně jako Crohnova nemoc - a chronické zánětlivé onemocnění střev (CED), která má nejvyšší frekvenci u mladých dospělých ve věku od 20 do 35 let. Příčina ulcerózní kolitida je stále do značné míry neznámý. Existuje podezření - podobně jako Crohnova nemoc - že jde o genetickou predispozici, která nakonec vede k bariérové dysfunkci ve střevě sliznice, aby rozpoznávání a kontrola bakterie nemůže tam postupovat hladce.
Ulcerózní kolitida, ve kterém zánět sliznice je omezena na dvojtečka a konečník, je - na rozdíl od Crohnova nemoc (je ovlivněn celý gastrointestinální trakt) - v zásadě léčitelný chirurgickým odstraněním tlustého střeva (proktokolektomie). Tento postup se však obvykle provádí pouze jako poslední možnost. Vzhledem k tomu, že onemocnění postupuje v relapsech, byla zavedena medikamentózní léčba, která je přizpůsobena závažnosti příslušných relapsů a v nejlepším případě může vést k remisi, tj. Intervalu bez příznaků, ale bez léčby.
Co dnes můžeme pomocí terapií dosáhnout?
Při lékové terapii, která musí být individuálně přizpůsobena závažnosti příslušného relapsu, mohou příznaky ideálně ustoupit a dokonce být (dočasně) bez příznaků, takže je dosaženo tzv. Remise. Protože ulcerativní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění střevtj. je perzistentní, příznaky mohou znovu vzplanout i po remisi. Aby se tomu zabránilo, obvykle se pokračuje v takzvané terapii udržující remisi, i když příznaky a tím i aktivní fáze onemocnění pominou.
To má zabránit dalšímu relapsu nebo ho co nejdéle oddálit. V závislosti na závažnosti relapsů se užívají různé léky (jednotlivě nebo v kombinaci), které mají společné to, že ovlivňují a oslabují imunitní systém lokálně nebo systémově. Definitivní léčba onemocnění je však možná pouze tehdy, pokud jsou části střeva, které mohou být ulcerativně ovlivněny kolitida jsou chirurgicky odstraněny.
Jelikož se však jedná o významnou operaci, je tento postup zvažován pouze v případech velmi závažné progrese onemocnění. Ulcerativní kolitida je léčena v tzv. postupné terapii, což znamená, že použitá léčba je přizpůsobena závažnosti příznaků. V případě mírných relapsů se ukázalo, že postačuje lokální aplikace léku mesalazin (přípravek 5-ASA) jako čípku nebo rektální pěny, zatímco mírné relapsy vyžadují další podání mesalazinu orálně nebo kombinaci lokálního mesalazinu a kortizon administrace.
U těžkých relapsů je systémové podávání kortizon as šok terapie je slibná, ale pokud to nestačí, je možné přejít na jinou imunosupresivní léky jako cyklosporin A, infliximab or azathioprin. Po potlačení relapsu a zjištění dočasné nepřítomnosti příznaků je obvykle udržována remise při lokálním nebo orálním podání mesalazinu (podávání azatioprinu a infliximab je také možné). Údržba remise pomocí kortizon by nemělo být prováděno kvůli vedlejším účinkům.
Ve většině případů onemocnění postupuje s tímto terapeutickým přístupem chronicky přerušovaně, tj. Střídají se relapsy a fáze bez příznaků. Vzácněji se chronický kontinuální průběh vyskytuje navzdory terapii, tj. Průběh, který nevykazuje intervaly bez příznaků. Intenzita příznaků se může individuálně lišit.
Léky, které se v současné době používají při existující ulcerózní kolitidě, nemají žádný vliv na proces hojení jako takový. Používanými léky jsou obvykle takzvaná imunosupresiva, která modulují, ovlivňují nebo inhibují imunitní systém, který je při ulcerózní kolitidě lokálně nefunkční v oblasti dvojtečka, s cílem minimalizovat nebo dokonce předcházet příznakům. Definitivní vyléčení s nimi však zatím nelze dosáhnout. Je však možné dosáhnout remise, při které mohou postižení pacienti žít zcela bez příznaků, ale doba dalšího relapsu se u jednotlivých jedinců liší. nebo mesalazin
Všechny články v této sérii:
