Membranózní glomerulonefritida

V membranózní glomerulonefritida (MGN) (synonyma: Glomerulonefritis, membranous; Glomerulopathy, membranous; Membranous nefropathy; ICD-10-GM N05.2: Unspecified nefricic syndrom: Difúzní membranózní glomerulonefritida) je autoimunitní onemocnění s chronickým zánětem glomerulů. Na vnější straně glomerulární bazální membrány jsou usazeniny imunitních komplexů a nefrotický syndrom. Zesílení glomerulární bazální membrány vedlo k názvu „membranózní glomerulonefritida. "

Nefrotický syndrom je charakterizována proteinurií (zvýšené vylučování bílkovin močí), výslednou hypoproteinemií (příliš málo bílkovin v krev), hyperlipoproteinemie a otoky (voda retence). U dospělých je membránová glomerulonefritida nejčastější příčinou nefrotický syndrom, což představuje přibližně 30%.

Rozlišují se tyto hlavní formy glomerulonefritidy:

Idiopatická forma (bez zjevné příčiny) (75% případů) se odlišuje od sekundární formy (25% případů; v kontextu infekční choroby jako zánět jater B nebo C, HIV, syfilis, malárie, autoimunitní onemocnění, jako jsou systémová lupus erythematosus, malignity, užívání drogy / agenti jako zlato, penicilamin).

Poměr pohlaví: muži (běloši: lidé se světlou pletí) jsou častěji postiženi idiopatickou formou.

Vrchol frekvence: idiopatická forma membránové glomerulonefritidy se vyskytuje převážně po 40. roce věku. Děti jsou celkově postiženy jen zřídka.

Průběh a prognóza: Asi ve 30% případů se onemocnění hojí spontánně. U 35% pacientů dochází k částečné remisi (snížení symptomů onemocnění), se stabilní ledvina fungují roky. Selhání ledvin se vyskytuje v přibližně 25% případů a přibližně 10% zemře na extrarenální (nerenální) příčiny.