Čichový sliznice je zodpovědný za smysl zápach. Nachází se jako součást nosní sliznice v oblasti střechy nos. Nemoci čichu sliznice umět vést k čichovým poruchám.
Co je čichová sliznice?
Čichový sliznice obsahuje speciální senzorické buňky, které zachycují pachy a přenášejí informace prostřednictvím elektrických impulsů do mozek pro zpracování. V čichových buňkách zajišťují tzv. Chemoreceptory vstřebávání zápachu molekuly. U lidí jsou čichové buňky umístěny v regio olfactoria v nosní sliznice. Regio olfactoria se týká části nosní sliznice zodpovědný za vnímání pachů. Je umístěn na levé a pravé straně ve střeše horní části nosní dutina. V této oblasti jsou kromě čichových buněk podpůrné a bazální buňky. Čichové buňky jsou takzvané bipolární neurony s dendrity a axony jako nervové procesy. Dendrity poskytují vstup elektrických impulsů, zatímco axony tyto impulzy přenášejí. Senzorické buňky se obnovují každých 60 dní. Čichové buňky tedy patří mezi několik nervových buněk, které se neustále obnovují. Vyvíjejí se z bazálních buněk, což jsou kmenové buňky nosní sliznice. Nosné buňky stabilizují tkáňovou strukturu čichové sliznice.
Anatomie a struktura
Čichová sliznice, umístěná ve střeše horní nosní sliznice, má hnědou barvu a zaujímá přibližnou plochu 2 x 5 cm. Skládá se z čichových buněk, podpůrných buněk, buněk mikroklků a bazálních buněk. Obsahuje také serózní žlázy. Lidé mají přibližně 10 - 30 milionů čichových senzorických buněk. Ve srovnání s nimi je jejich počet u psů asi 250 milionů. Každá čichová buňka stále nese 5 - 20 vlasů s čichovými receptory. Tyto chloupky vyčnívají ze sliznice a jsou pokryty tenkou vrstvou hlenu. Zápach molekuly přijíždějící tam dokují pachové receptory a aktivují je. Existuje přibližně 350 různých typů čichových receptorů. Každý typ reaguje pouze na jednu konkrétní molekulu. Takže lze rozlišit 350 různých pachů. Zpracování a filtrování těchto otisků se však provádí pomocí sdružených odchozích nervových vláken, axonů. Tyto axon svazky jsou připojeny k předřazené části mozekčichová žárovka. To je místo, kde synaptické obvody smyslu zápach koná se. Odtamtud se informace předávají odpovídajícímu mozek centra. U čichové žárovky axon prameny jsou rozděleny na dvě části. Mediální vlákno dosáhne čichového tuberkulu. Tam jsou informace uloženy, ale zůstávají v bezvědomí. Boční řetězec vede do primární čichové kůry, kde jsou vědomě zpracovávány informace z čichové sliznice.
Funkce a úkoly
Plněním své funkce čichová sliznice významně přispívá k zdraví z těla. Je to proto, že čichová funkce chrání organismus a zejména dýchací orgány před škodlivými účinky toxických látek. Zapáchající plyny vytvářejí pocit znechucení, takže se odpovídající organismus co nejrychleji vzdaluje od nebezpečné zóny. Na druhou stranu příjemné pachy přitahují lidi, protože jsou obvykle spojovány s pozitivními věcmi, jako je lahodné jídlo. Avšak smysl zápach se často nebere příliš vážně. Lidé, kteří již nemají čich, se však mohou ocitnout v nebezpečných situacích, aniž by si toho všimli. Například u těchto pacientů již není možné detekovat zkažené jídlo nebo unikající plyn samotným pachem. Proto se během evoluce vyvinuly odpovídající čichové receptory také pro životně důležité pachy. Receptory odorantu jsou jisté Proteinů které jsou stále spojeny s G proteinem. Podle principu zámku a klíče vyvinuli přesně vhodné tvary s ohledem na určitý zápach molekuly. Signální molekula je vedena k receptoru pomocí chloupků čichové buňky, kde se spojí s receptorem, pokud existuje přesná shoda. Výsledná excitace se poté přenáší prostřednictvím axonů. Takzvané mitrální buňky v čichové baňce pak sondují a zesilují identické pachy mezi výběrem 350 různých receptorů a předávají je do odpovídajících center mozku. Tam jsou vzruchy vyvolané určitými signálními molekulami v molekulách receptoru čichových buněk uvědomeny čichovými dojmy.
Nemoci
Nemoci nosní sliznice a zejména čichové sliznice mohou vést k čichovým poruchám. Čichová porucha je souhrnný pojem pro řadu deviantních čichových vjemů. Nejprve je třeba rozlišovat mezi kvantitativními a kvalitativními čichovými poruchami. Kvantitativní čichové poruchy naznačují částečnou (hyposmii) nebo úplnou ztrátu (anosmii) čichové schopnosti. Objevuje se také přecitlivělost na čichové podněty (hyperosmie). Příčiny anosmie nebo hyperosmie mohou být onemocnění mozku, virové infekce, chronické zánět nosní sliznice, alergie nebo vedlejší účinky léků. Protože čich je úzce spjat se smyslem pro chuť, chuť jídla již také nelze správně vnímat. To často vede k podvýživa. Navíc, zejména u starších lidí, existuje riziko otrava potravinami ze zkaženého jídla. Psychologické problémy, jako např deprese, může také vyplývat z nepřítomnosti čichu. Kvalitativní čichové poruchy se projevují deviantními čichovými vjemy. U parosmie tedy dochází ke změněnému vnímání pachů. Phantosmia vede k vnímání pachů, které neexistují. Lze jej považovat za zápach halucinace. U kakosmie jsou příjemné pachy vnímány jako nepříjemné, zatímco u euosmie se nepříjemné pachy zdají příjemné. Kvalitativní čichové poruchy mohou být způsobeny mimo jiné poškozením čichové sliznice.
Typické a běžné poruchy nosu
- Ucpaný nos
- Nosní polypy
- Zánět dutin
