Neurologické vyšetření: důvody, postup

Co je neurologické vyšetření?

Při neurologickém vyšetření lékaři kontrolují funkci centrálního nervového systému (CNS: mozek a mícha) a také periferního nervového systému. Tímto způsobem lze odhalit a lokalizovat mnoho neurologických poruch.

Kdy provádíte neurologické vyšetření?

Běžné důvody pro neurologické vyšetření jsou:

  • akutní oběhové poruchy v CNS, např. mrtvice
  • krvácení do mozku, mozkové nádory nebo abscesy
  • Herniated disk
  • epilepsie
  • chronická zánětlivá onemocnění CNS, např. roztroušená skleróza
  • akutní záněty mozku nebo mozkových blan
  • metabolické poruchy periferních nervů, např. polyneuropatie při cukrovce
  • funkční poruchy periferních nervů související s tlakem
  • Závrať

Co děláte při neurologickém vyšetření?

Neurologické vyšetření zahrnuje:

  • lékařský rozhovor o pacientově anamnéze a aktuálních potížích (anamnéza)
  • mentální posouzení úrovně vědomí pacienta
  • palpace pulsů a měření krevního tlaku
  • vyšetření dvanácti hlavových nervů
  • vyšetření síly, citlivosti, reflexů a koordinace těla

Testování bdělosti, citlivosti a motorických funkcí

Na začátku lékař posuzuje pacientovu bdělost (bdělost) pomocí různých otázek – např. datum narození, jméno nebo místo. Pokud pacient dokáže správně odpovědět na všechny otázky, je jeho stav klasifikován jako „bdělý a orientovaný“.

Kromě toho lékař kontroluje citlivost celého těla. Testuje se pocit doteku, bolest, teplota, vibrace a změny polohy.

Kromě toho lékař vyšetří motorické funkce a rozdělí svalovou sílu pacienta do různých stupňů síly. Tímto způsobem lze odhalit jakoukoli existující paralýzu nebo křeče (spasticitu).

Vyšetření koordinace, postoje a rovnováhy

Neurologické vyšetření koordinace lze provést pomocí tzv. prstonosního testu. Při tomto testu musí pacient se zavřenýma očima a zpočátku nataženýma rukama nejprve přiložit pravý a poté levý ukazováček k nosu.

Unterbergerův krokový test se používá k testování postoje, chůze a rovnováhy: Zde musí pacient udělat 50 až 60 kroků na místě se zavřenýma očima a nataženýma rukama. Kolena by měla být vždy zvednutá do výšky kyčlí.

Kontrola hlavových nervů

Hlavové nervy, které vycházejí přímo z mozku, se při neurologickém vyšetření kontrolují samostatně:

  • I. Čichový nerv: Ověření čichovými testy
  • II. Optický nerv – zrak: Předměty nebo písmena musí být rozpoznány z určité vzdálenosti. Odezva zornice je kontrolována lékařem, který svítí lampou do očí a hodnotí reakci zornic.
  • III. Okulomotorický nerv – pohyb očí: Zde by měl být pacient schopen sledovat očima lékařův prst
  • IV. Trochleární nerv – pohyb očí: Při testu se pacient dívá dovnitř a dolů. Lékař testuje obě oči zvlášť.
  • VI. abducens nerv – pohyb očí: Pacient se dívá ven pro ověření. To je také testováno vzájemným srovnáním.
  • VII. Obličejový nerv – mimika a chuť: Zde pacient nafoukne tváře, zamračí se a udělá pusu líbání. Pacient je také dotázán na chuť.
  • VIII. Vestibulokochleární nerv – sluch a rovnováha: lékař tře prsty u uší, aby zkontroloval sluch. Ke kontrole funkce nervů se používá test rovnováhy.
  • IX. Glossofaryngeální nerv – polykání: Lékař kontroluje hrdlo a polykací schopnost
  • X. Nervus vagus – kontrola vnitřních orgánů: lékař se ptá na abnormality srdečního tepu, dýchání nebo trávení
  • XI. Nervus accessorius – část hlavových svalů: lékař tlačí ramena dolů, zatímco pacient je táhne nahoru. Také by mělo být možné otáčet hlavou proti odporu.
  • XII. Nervus hypoglossus – jazyk: pacient vyplázne jazyk a pohybuje jím do všech stran

Vyšetření reflexů

Součástí neurologického vyšetření je i testování reflexů. Pomocí reflexního kladívka lékař testuje tzv. svalové reflexy, jako je reflex šlachy bicepsu. Lékař položí palec na šlachu bicepsu a udeří do ní kladivem. Pokud se předloktí ohne, zranění postižených nervů je téměř nemožné.

V případě tzv. zevních reflexů nedochází k reflexní odpovědi v orgánu vnímajícím podnět. Pokud například lékař pohladí stehno, mužské varle se nadzvedne.

Navíc se testují primitivní reflexy, které by se u zdravých jedinců spouštět neměly a vyskytují se pouze u novorozenců a kojenců. Například u Babinského reflexu je vnější hrana chodidla silně kartáčována. Dojde-li k poškození nervu, prsty se rozšíří a palec se zvedne nahoru.

Jaká jsou rizika neurologického vyšetření?

Co musím zvážit po neurologickém vyšetření?

Jakmile je neurologické vyšetření dokončeno, váš lékař s vámi výsledky probere. V závislosti na diagnóze se nyní budou provádět další technická neurologická vyšetření, jako je magnetická rezonance (MRI), počítačová tomografie (CT) nebo elektroneurografie (ENG).