Chyba upozornění: Chyby měření v diagnostice síly

Úvod

Síla s různými formami vyjádření hraje v mnoha sportech hlavní roli. Kromě toho lze do značné míry trénovat silové schopnosti. Cílená silová diagnostika proto hraje v tréninkové praxi důležitou roli. Zatímco v minulých desetiletích se k hodnocení silových schopností jednotlivců používaly hlavně testy sportovní síly, v současnosti do sportovní praxe vstupuje stále více biomechanických a sportovních lékařských testů síly.

Klasifikace pevnostní diagnostiky

Silovou diagnostiku lze rozdělit do tří oblastí: 1. zahrnují sportovně-metodické silové testy bench press, ohyb kolena, skok a dosah, skok do dálky ve stoje atd. 2. sportovně-biomechanické pevnostní testy zahrnují testy na biomechanické silové židli, seskok, diagnostika zrychlení3. Klasické sportovní testy zdravotní pevnosti jsou: Ultrazvuk měření, sval biopsie, počítačová tomografie a elektromyografie.

  • Sportovní metodická diagnostika síly
  • Sportovní biomechanická pevnostní diagnostika
  • Sportovní fyziologická / sportovní lékařská diagnostika síly

Biomechanická diagnostika sil

Rozšířené možnosti silové diagnostiky jsou jistě obohacením pro sportovní praxi a tím efektivní pro dlouhodobě úspěšný trénink, zejména v závodních a výkonnostních sportech. Zjištěné hodnoty pevnosti však nelze bezpochyby považovat za 100% spolehlivé. Chyby měření musí být vždy brány v úvahu.

Může se jednat o chyby zařízení nebo nesprávnou funkci zařízení. Navíc se často vyskytnou chyby měření, když se testování neprovádí za standardizovaných podmínek nebo když sportovci nemohou dosáhnout stejného reprodukovatelného výkonu. Upozornění při interpretaci dat: Běžným problémem v pevnostní diagnostice není přesnost samotné měřené hodnoty, ale otázka, zda je naměřená hodnota podpořena úrovní schopností, která by měla být testována.

Příklad: maximální pevnost truhla svaly / triceps přes bench press. Možná zvýšení nebylo dosaženo efektivním tréninkem, ale zlepšením v bench press technika. Takové nesprávné interpretace jsou častější, zejména u nižších úrovní výkonu.

Dalším prominentním příkladem pro vyhodnocení výsledků měření je skoková vzdálenost 8.90 m od Boba Beamona z roku 1968. Bezpochyby byl tento výkon dosažen, ale už jej nebylo možné nikdy potvrdit. Je tato vzdálenost skutečnou hodnotou?