Prognóza
Asi 1/3 všech postižených lidí přežije takové krvácení bez větších fyzických a psychických omezení. Bohužel další 2/3 pacientů zůstávají mozek poškození nebo zemřít hlavně v důsledku komprese životně důležitých center v mozkovém kmeni (respirační centrum, oběhové centrum) nebo nedostatku kyslíku (ischemie) životně důležitých oblastí mozku v důsledku vazospasmů.
Příčiny
Jedná se tedy o krvácení do prostoru mezi pavoučí sítí (arachnoidea) a měkkým meningy (pia mater), který je naplněn alkoholem. Takové krvácení je obvykle způsobeno náhlým prasknutím krev plavidlo (v tomto případě: tepna). Důvod této slzy (med.
ruptura) je obvykle tzv. aneuryzma. Aneuryzma popisuje vyboulení krev stěna cévy, hlavní komplikací je, že může kdykoli prasknout. Do té doby takové aneuryzma obvykle zůstává bez příznaků, takže pacient nemá žádné stížnosti.
Aneuryzma mohou být získaná nebo vrozená. Získaná aneuryzma se obvykle vyskytují v důsledku patologických změn v arteriální stěně ve formě kalcifikace, která se nazývá ateroskleróza (také: arterioskleróza). Pokud tedy taková nádoba praskne, krev z tepna vstupuje do subarachnoidálního prostoru. Kvůli vysokému tlaku v arteriální krvi plavidla, krev je čerpána pod vysokým tlakem, takže za velmi krátkou dobu proudí z cévy do subarachnoidálního prostoru velké množství krve.
Diagnóza
Od subarachnoidální krvácení je velmi akutní klinický obraz s potenciálně závažnými komplikacemi, je zásadní zajistit rychlou diagnózu. Z tohoto důvodu je primární metodou počítačová tomografie, protože tento postup ve většině případů rychle potvrdí diagnózu. V některých případech může být užitečné i MRI. Pro vizualizaci a lokalizaci se používá tzv. Digitální odčítání angiografie (DSA), ve kterém je katétr obvykle zaveden přes cévu do rozkroku, dokud nenastane podezření na krvácení, a plavidla jsou vizualizovány v Rentgen obrázek s kontrastním médiem.
Výhodou tohoto postupu je možnost za určitých podmínek ošetřovat přímo na místě. Pokud CT (počítačová tomografie) nepřinese výsledek, bederní propíchnout lze provést v případě potřeby. Při tomto postupu se z subarachnoidálního prostoru odebírá nervová voda (alkohol).
Poté lze provést vizuální diagnostiku, která určí, zda je v mozkomíšním moku krev. Stejně jako u jiných postupů existuje pro pacienta určité riziko a místo krvácení v hlava nelze určit. Počítačová tomografie je nejcitlivější formou diagnostiky subarachnoidální krvácení.
To znamená, že asi 95% krvácení je detekováno CT. Důvodem je to, že CT je obzvláště dobrý při identifikaci akutního krvácení, což je obvykle případ subarachnoidálního krvácení. S touto formou zobrazování se pořizuje mnoho sekčních snímků.
Je třeba poznamenat, že CT zahrnuje relativně vysokou radiační expozici ve srovnání s jinými zobrazovacími metodami. To však hraje podřízenou roli s ohledem na velkou výhodu rychlé diagnostiky. Příležitostně CT mozek nenabízí dostatečné vyloučení toho, zda se jedná o a subarachnoidální krvácení nebo něco jiného.
V tomto případě může pomoci zobrazování magnetickou rezonancí. Výhodou této sekční zobrazovací metody je, že lze detekovat tzv. Subakutní krvácení. Pokud tedy nedochází k silnému krvácení vedoucímu k akutnímu neurologickému poškození, ale „pouze“ k malému krvácení, které například pokračuje v krvácení pomalu po několik dní, lze to snadno zjistit pomocí MRI.
