Klasifikace podle Hunt a Hess | Subarachnoidální krvácení

Klasifikace podle Hunt a Hess

Klasifikace podle Hunta a Hessa je založena na pacientových symptomech a je rozdělena do 1. až 5. stupně. 5. stupeň je nejzávažnější formou a je spojen s vysokou pravděpodobností úmrtí. Pacienti se stupněm 1 podle této klasifikace jsou docela nenápadní a obvykle mají jen mírný výskyt bolesti hlavy. Pacienti klasifikovaní do stupně 5 jsou v a kóma. Klasifikace podle Hunt a Hess je častější než klasifikace podle Fishera.

Klasifikace podle Fishera

Jeden způsob klasifikace subarachnoidální krvácení je Fisherova klasifikace. Toto je založeno na CT obrazech. Existuje stará a upravená varianta, přičemž upravená varianta je rozdělena na stupně 0 až 4.

Jako kritéria hrají šířku krvácení a krvácení do komory naplněné mozkomíšním mokem. Stupeň 4 popisuje jako nejtěžší formu, například a subarachnoidální krvácení který je širší než 1 mm a vykrvácel do komory. V dnešní době se Fisherova klasifikace již nepoužívá jako standard.

Subarachnoidální krvácení nebo mrtvice - jaké jsou rozdíly?

A mrtvice je obecně porucha oběhu mozek. Může to být způsobeno snížením krev průtok (ischemie) nebo nadměrným krvácením. Druhé krvácení je často subarachnoidální krvácení. Ty tvoří asi 10% všech úderů. Subarachnoidní krvácení je vždy krvácení do subarachnoidálního prostoru naplněného mozkomíšním mokem, které může být důsledkem cévní sakulace nebo nehody s hlava zranění.

Výskyt v populaci (epidemiologie)

Subarachnoidální krvácení je součástí klinického obrazu mrtvice (mrtvice), což představuje asi 5-10% příčin mrtvice. Výskyt (incidence) v průmyslových zemích je asi 15: 100. 000, nejčastěji postiženi muži a ženy ve věku od 40 do 60 let.

Anatomické základy lidské lebky

Abychom pochopili lokalizaci, meningy zde bude stručně pojednáno: Meningy a trhliny Nejvzdálenější vrstva člověka lebka je takzvaný „skalp“, tj hlava kůra. Je viditelný zvenčí a obvykle je zakryt vlasy. Pod touto pokožkou hlavy leží lebka kost (kalota lebky).

Tvrdá mozková membrána (dura mater, známá také jako pachymeninx = tlustá meningy) je připevněn na vnitřní straně lebka. Podle definice se skládá ze dvou listů, z nichž vnější je spojen s lebkovou kostí. Leptomeninx (tenký nebo měkký meningy) leží proti tvrdým meningům zevnitř. Skládá se ze 2 částí: Arachnoidea (pavučinová kůže) a Pia mater (měkké mozečky).

Pater mater leží přímo proti mozek. Z vnějšku dovnitř existují následující mozkové pleny: I když by si někdo myslel, že mezi všemi těmi mozkovými plenami jsou malé mezery, obvykle tomu tak není mozek. Prostor mezi kalotou lebky a vnějším listem dura mater (epidurální prostor, „epi“ - řecky: nahoře, tj. „Prostor nad dura mater“) je vytvořen, pouze pokud existuje krev tok z a cévy.

Totéž platí pro prostor mezi vnitřním listem dura mater a arachnoidea (subdurální prostor, „sub“ - latinsky: dole, tj. „Prostor pod dura mater“). Výjimkou je prostor mezi arachnoidea a pia mater (subarachnoidální prostor, „prostor pod arachnoidea“). Je vždy přítomen a obsahuje mozkomíšní mok (mozkomíšní mok), který proudí kolem mozku a mícha (tj. části centrální nervový systém).

  • Dura mater se dvěma listy (tvrdé mozečky)
  • Arachnoidea (pavučina)
  • Pia mater (měkké mozečky)