Definice
Termín „třes“ je odvozen z latinského slova „tremere“, což v němčině znamená třes. Třes je pohybová porucha, která popisuje nadměrnou mobilitu postižené části těla. Je to způsobeno opakováním kontrakce svalových skupin, které mají opačný účinek, což vede k rychlému pohybu nejprve v jednom směru a poté v druhém. Třes je klasifikován podle různých aspektů: Podle amplitudy vyrážky (hrubé nebo jemné), podle frekvence (vysoká nebo nízká frekvence), podle doby výskytu (v klidu, během pohybu, při držení ruce) a podle pravidelnosti (pravidelné nebo nepravidelné).
Příčiny
Mírný třes je v zásadě naprosto normální: Struktura nervový systém je založen na různých řídicích obvodech a aktivita nervových buněk podléhá pravidelným výkyvům. Tyto výkyvy vedou k mírnému třesu rukou, například když jsou paže natažené. Tento fyziologický třes je způsoben jemnými, nedobrovolnými, rytmickými pohyby svalů v rozsahu od milimetru do milimetru a je zesílen stresem, vzrušením nebo kofein.
Třes, když jste pod silným napětím, je proto (ve většině případů) zcela neškodný a představuje pouze intenzitu třesu, který je vždy přítomen. Třes se stává patologickým, pouze pokud je velmi závažný, tj. Když je třes velmi velký, nebo když se třes dozadu a dopředu objeví velmi rychle. Třes může být způsoben různými nemocemi.
U Parkinsonovy choroby buňky, které jsou odpovědné za potlačení mimovolních pohybů, zahynou. Výsledkem je třes v klidu a případně i při akci, která je na jedné straně výraznější než na druhé. Pokud mozeček je poškozený, koordinace všech pohybů je narušena.
Výsledkem je nepravidelný třes, který se stává výraznějším při přiblížení k cíli (třes podle cíle nebo úmyslu). Větší množství alkoholu dočasně znemožňuje mozeček, což má za následek třes úmyslů, nekoordinovanou chůzi a nebezpečné pohyby. Chronické zneužívání alkoholu ničí buňky mozeček a tím vede k trvalému poškození mozečku.
Příčinou závažnějšího třesu, než je obvyklé, může být zásadní třes, který téměř vždy symetricky ovlivňuje ruce a paže a může nastat jak v klidu, tak v akci. Dědí se v 60% případů a jinak k němu dochází spontánně z nevysvětlených příčin. Postihuje asi 1% populace.
Vzácnou formou třesu je ortostatický třes, který postihuje hlavně ženy starší 60 let. Po delším stání se noha svaly se třesou, což vede k nestabilnímu postavení a pádům. Psychogenní třes postihuje ruce nebo hlava a je fyzickým příznakem duševního přetížení.
Je zajímavé si povšimnout, že psychogenní třes po rozptýlení úplně zmizí. Mezi další příčiny třesu patří chronické otrava rtutí, Wilsonova nemoc (choroba skladování mědi), hyperthyroidismus or fibromyalgie syndrom. Různé léky mohou také způsobit třes: Theophylline (Pro COPD), cyklosporin A (imunosupresivní látka), kortizon (imunosupresivní látka), amiodaron (Pro srdeční arytmie), vápník antagonisté (např vysoký krevní tlak), valproát (pro epilepsie) a neuroleptika jsou mezi nimi.
Třes je jedním ze čtyř hlavních příznaky Parkinsonovy chorobyspolu s nedostatkem pohybu, stabilitou držení a zvýšenou tuhostí svalů. U Parkinsonovy choroby jsou buňky v substantia nigra (černá látka) ve středním mozku zničeny. Tato oblast mozekspolu s dalšími oblastmi mozku řídí výkon dobrovolné motorické činnosti a potlačení nežádoucích pohybů.
Buněčná smrt v substantia nigra narušuje mechanismy řízení pohybu, a proto může dojít například k nežádoucímu třesu. Parkinsonův třes je třes v klidu a držení, který se při nervozitě zesiluje. Obvykle postihuje ruce, obvykle je jedna strana postižena více než druhá.
Frekvence Parkinsonova třesu je přibližně 4–7 za sekundu, amplituda je střední amplitudy. Fenomén takzvaného zkroucení pilulky je specifickou formou klidového třesu rukou: pacient s Parkinsonovou chorobou si opakovaně mnul palec a index prst společně, jako při kroucení pilulek nebo počítání mincí. Ve vzácných případech hlava, nohy nebo brada jsou také ovlivněny Parkinsonovým třesem.
Pokud je břicho postiženo Parkinsonovou chorobou, lékaři to označují jako „králičí“ fenomén. Existují některé léky, které mohou způsobit třes, zvláště pokud jsou užívány dlouhodobě nebo dokonce nesprávně (např. Příliš vysoká dávka). Patří sem například takzvané inhibitory cholinesterázy, které zajišťují, že neurotransmiter acetylcholin (látka, která zprostředkovává přenos informací prostřednictvím nervy) může fungovat déle. Tato skupina léků se používá například při léčbě Alzheimerovy choroby.
Další možné léky, které mohou způsobit třes, jsou neuroleptika a antidepresiva, která se používají k léčbě psychóza, deprese a úzkostných poruch. Adrenalin, amfetaminy nebo kofein může také způsobit třes kvůli jejich aktivačnímu účinku. Naopak může být možnou příčinou vysazení léků snižujících třes.
Patří sem především beta-blokátory, které se používají k léčbě tzv zásadní třes, ale také primidon nebo gabapentin. Onemocnění štítné žlázy může také vést k třesu. Pokud štítná žláza je nadměrně aktivní (hyperthyroidismus), štítná žláza produkuje příliš mnoho hormonů (zejména tzv. T3 a T4).
To vede ke zvýšené aktivitě mnoha orgánů v těle, například srdce a také svaly. Výsledkem je, že postižené osoby mohou být neklidné a neklidné. To často vede k záškuby rukou a prstů.
Mnoho forem třesu má dosud nevysvětlené příčiny. Existují však studie, které ukazují, že forma zásadní třes zejména souvisí s dědičností. Bylo prokázáno, že asi u 60% lidí, kteří trpí třesem, se stav je také rodinnou vlastností, a proto je pravděpodobně zděděna. Zatím není jasné, zda je to pouze z důvodu dědičnosti.
