Příčiny
Ionizující paprsky: Po útocích na jaderné bomby v Japonsku a havárii jaderného reaktoru v Černobylu došlo ke zvýšenému výskytu leukémií ALL (akutní lymfoblastické Leukémie) a AML (akutní myeloidní leukémie). Uzení: Je to hlavně rizikový faktor pro AML (akutní myeloid Leukémie) benzen: je také rizikovým faktorem pro rozvoj leukémie. Je obsažen také v cigaretovém kouři.
Terapie
U každého pacienta musí být vytvořena terapie přizpůsobená jeho potřebám. Přesné možnosti terapie pro každou formu leukémie jsou popsány v příslušných částech. Zde jsou uvedeny obecné možnosti terapie leukémie.
Jednou z nejdůležitějších terapeutických možností je chemoterapie, ve kterých jsou látky inhibující růst (cytostatika) se používají k zastavení nekontrolovaného růstu postižených buněk. Takzvaná vysoká dávka chemoterapie je další speciální typ terapie založený na následujícím principu: „Normální“ podaná chemoterapie je omezena svou dávkou, protože ničí také zdravé buňky kostní dřeň. Podávané léky ničí nejen degenerované buňky, ale všechny buňky, které se velmi rychle dělí, včetně zdravých buněk hematopoetického systému v kostní dřeň.
Během procedury tzv. Alogenní (zahraniční dárce) kostní dřeň transplantace, pacientovi je nejprve podána vysoká dávka chemoterapie, s vědomím a nebezpečím, samozřejmě, zničením většiny zdravých buněk kromě zhoubných buněk. Pod nejvyšší úrovní izolace pro pacienta, který je nyní extrémně náchylný k infekci, se mu podávají vhodné cizí dárcovské kmenové buňky hematopoetického systému, aby mu byly poskytovány nové, zdravé krev buňky se mohou znovu tvořit (viz: darování kmenových buněk). V některých studiích je přínos tzv. Autologní transplantace kmenových buněk byl vyšetřován.
Zdravé kmenové buňky jsou pacientovi odebrány před chemoterapií vysokými dávkami, které jsou poté znovu vloženy po chemoterapii vysokými dávkami. Má tu výhodu, že jsou to buňky těla a nebyly by odmítnuty. Nevýhodou je nedostatek klinických zkušeností a znalostí, protože se jedná o zcela nový postup.
Radioterapie hraje při léčbě leukémie poměrně malou roli. V posledních letech bylo vyvinuto stále více a více přímo působících léků. Tyto látky se konkrétně zaměřují na příčinu nekontrolovaného buněčného růstu.
Nejznámějším lékem tohoto typu je imatinib (Gleevec®), který specificky inhibuje produkt atypického spojení (translokace) mezi nosiči genů (chromozomy) 9 a 22, tyrosinkináza, a tak působí přímo na vadném místě a nenapadá nemocné buňky. Se zavedením inhibitorů tyrosinkinázy by se mohla výrazně zlepšit prognóza leukémie. Pokud se chcete o této chemoterapii dozvědět více a zajímají vás její účinky a vedlejší účinky, doporučujeme naši stránku: Cílená chemoterapie s inhibitory tyrosinkinázy
