Ezofageální varixy: chirurgická léčba

Akutní krvácení z jícnového jícnu

K zastavení akutního krvácení z jícnového jícnu lze zvážit následující opatření:

  • Gumová ligace (GBL) - provádí se endoskopicky a považuje se za metodu volby. Je spojena s podstatně méně komplikacemi než skleroterapie varixů.
  • Varikózní skleroterapie (varikulární skleroterapie) - Jedná se o injekční podání sklerosantu (vytvrzovacího činidla), jako je polidokanol, což vede ke skleróze v důsledku zánětlivého stimulu. Mezi možné komplikace patří perforace (pronikavý), striktury (vysoce kvalitní zúžení), pleurální výpotek (patologické (abnormální) hromadění tekutiny mezi křičel parietalis (pohrudnice truhla) a pleura visceralis (pleura plic)), perikardiální výpotek (akumulace tekutiny v perikardium), horečkaa bakteremie. Míra komplikací je 10%.
  • Sondent tamponade - pro trvalé (pokračující) krvácení ke stlačení varixů; balónová sonda: nafouknutí balónu, který komprimuje krev plavidla. Senzor Sengstaken-Blakemore (pro varixy terminálního jícnu a srdeční oblasti (oblast přechodu z jícnu do žaludek)) nebo sondy Linton Nachlas (pro varixy žaludečního fundusu) se doporučují k tomuto účelu. Poté následuje endoskopie terapie.Poznámka: Pomocí sondy Sengstaken-Blakemore je kontrola krvácení úspěšná přibližně v 90% případů. Použití kompresní sondy je spojeno s následujícími riziky, a proto by se mělo používat pouze krátkodobě (míra komplikací 10–20% ):
    • Ezofagitida (zánět jícnu).
    • Esophageal nekróza (smrt jícnu sliznice).
    • Ruptura jícnu (prasknutí jícnu)
    • Pneumonie (zápal plic) v důsledku průchodu žaludeční šťávy do plic.
  • Samoroztahovací kov stent (s plastovým povlakem) - např. stent Ella; umístěny do distálního jícnu (část jícnu, která leží v břišní dutině) po dobu 1-2 týdnů; považováno za záložní postup

Sekundární profylaxe - rekurentní profylaxe

Riziko opakovaného krvácení (krvácení znovu po prvním krvácení) je vysoké. Během prvních 10 dnů po prvním krvácení je to 35% a do jednoho roku po prvním krvácení je míra recidivy 70%. Sekundární profylaxe je tedy povinná a je nejúčinnější v kombinaci terapie ligace gumiček a farmakoterapie (neselektivní beta blokátory).

V multicentrické studii bylo 187 pacientů s cirhózou jater Child-Pugh A / -B a úspěšným akutním krvácením z jícnového jícnu randomizováno do dvou studijních ramen:

  • Implantace transjugulárního portosystému stent zkrat (TIPS; jako tzv. „časné TIPY“) Počet (n) = 92.
  • Droga terapie s neselektivním beta-blokátorem (NSBB; propranolol) a / nebo dusičnany; číslo (n) = 95.

VÝSLEDEK: Po mediánu intervalu sledování 2.5 roku došlo po implantaci TIPS k signifikantně menšímu počtu opakujících se krvácivých příhod (7%) ve srovnání s léčbou (26%, p = 0.002). Mortalita ze všech příčin se však v obou skupinách nezměnila, s mírně zvýšeným výskytem nežádoucích účinků ve skupině TIPS. ZÁVĚR: Farmakoterapie tak zůstává terapií první volby!