Proč je sport tak důležitý pro srdce a krevní oběh?
Lidé nejsou stvořeni k tomu, aby seděli v klidu. Pravidelná fyzická aktivita optimalizuje zásobování těla kyslíkem, snižuje krevní tlak, reguluje hladinu krevního cukru a krevních lipidů a působí proti zánětlivým procesům v těle. Fyzická aktivita také pomáhá snižovat stres a udržovat zdravou tělesnou hmotnost.
Sport jako srdeční terapie
Všechny tyto aspekty jsou zvláště důležité pro lidi s kardiovaskulárním onemocněním. Pravidelné cvičení může v mnoha případech zabránit progresi onemocnění a přispět k maximálnímu zlepšení nebo udržení výkonnosti.
Až na několik výjimek mají kardiovaskulární pacienti nejen dovoleno cvičit – měli by! Důležitou součástí terapie je pro ně fyzická aktivita.
Jak sport ovlivňuje tělo
Fyzická aktivita zpochybňuje a podporuje tělo mnoha různými způsoby.
Sport jako antihypertenzivum
Vysoký krevní tlak přímo zatěžuje srdce. Ta pak musí působit proti většímu odporu, aby vnutila krev do oběhu těla. Cokoli, co snižuje krevní tlak, tedy pomáhá i srdci.
Fyzická aktivita také dlouhodobě snižuje krevní tlak. Pravidelné cvičení poskytuje stimul, který povzbuzuje krevní cévy, aby se přizpůsobily výzvě. Stanou se pružnějšími, uvolněnějšími a v důsledku toho bývají širší. To umožňuje rychlejší průchod krve – krevní tlak klesá.
Zlepšit funkci srdce
Sport také přímo posiluje srdce. Stresový podnět aktivuje mitochondrie například v srdečních buňkách. To jsou energetické elektrárny buněk. Čím lépe tyto malé elektrárny fungují, tím účinnější je orgán. Srdeční bazální metabolismus se zlepší a srdce musí méně pumpovat.
Snížit krevní lipidy
Cvičení snižuje hladinu krevních lipidů, které jinak tvoří usazeniny v a na stěnách cév. To vede k arterioskleróze – hlavní příčině infarktu a mrtvice. Při fyzické aktivitě však v krvi koluje více HDL lipoproteinů, které transportují cholesterol zpět do jater, kde dochází k jeho odbourávání. Díky tomu se na stěnách cév ukládá méně cholesterolu.
Snižte hladinu cukru v krvi
Tělo potřebuje energii na cvičení. V souladu s tím cvičení účinně snižuje hladinu cukru v krvi. Vzhledem k tomu, že vysoká hladina cukru – stejně jako vysoká hladina lipidů v krvi – podporuje arteriosklerózu, má cvičení v tomto ohledu také pozitivní vliv na stav cév.
Stres je jed pro poškozené srdce. V boji proti tomu pomáhá i sport. Jakákoli fyzická aktivita snižuje stresové hormony a uvolňuje zátěž srdce a krevního oběhu.
Jak často byste měli cvičit?
Pro lidi s kardiovaskulárním onemocněním platí zpravidla stejná pravidla jako pro zdravé lidi: Cvičit by měli celkem alespoň 150 minut týdně.
Pokud je to možné, měli by většinu dní v týdnu absolvovat vytrvalostní trénink. V ideálním případě by to mělo být doplněno dvěma až třemi jednotkami silového tréninku týdně.
Jako srdeční pacient je však důležité vyvarovat se skoků krevního tlaku během tréninku. Sportovní lékařská prohlídka ukáže, jaký typ a intenzita cvičení je možný a prospěšný pro vaše srdce a krevní oběh.
Sportovní lékařská prohlídka u lékaře
Sportovní lékařská prohlídka nabízí pacientům se srdcem klid. Za kontrolovaných podmínek lékař určí intenzitu, s jakou může pacient cvičit, aby měl tréninkový efekt, aniž by se přetěžoval.
Jak vysoké může být zatížení?
To se obvykle zjišťuje pomocí zátěžového EKG: pacient šlape na cyklistickém ergometru a pomalu zvyšuje zátěž. Současně EKG zaznamenává srdeční reakce pacienta.
Pomáhá monitor srdečního tepu
Pomocí měřiče tepové frekvence může později během tréninku hlídat tento limit stresu. Dobrá známka toho, že na sebe moc netlačíte: při tréninku se sice zapotíte, ale i tak se bez problémů domluvíte se sportovním partnerem.
I když během tréninku nepřekročíte své fyzické limity: Stížnosti jako dušnost, závratě, nevolnost, bolest nebo nezvykle silné pocení během tréninku jsou vážným varovným signálem. Přestaňte cvičit a nechte si vyšetřit kardiologa!
Které sporty jsou vhodné?
Je důležité, aby se srdeční pacienti během cvičení nepřetěžovali. Sporty s vysokým špičkovým zatížením jsou proto nevhodné.
Vytrvalostní sporty
U vytrvalostních sportů se dá zátěž velmi dobře dávkovat. Mezi ně patří kupř
- jízda na kole
- chůze
- turistika
- jogging
- veslování
- plavání
- Běh na lyžích
Silový trénink
Posilování je vhodné i pro kardiaky jako doplněk k vytrvalostnímu tréninku. I zde platí pravidlo vyhýbat se nadměrné námaze.
Například zvedání těžkých břemen může způsobit náhlý skok v krevním tlaku. Důraz by se proto měl klást na silovou vytrvalost – to znamená cvičit s menší váhou nebo odporem, ale cviky opakovat častěji.
Míčové sporty a kontaktní sporty
Kdo musí užívat léky na ředění krve, měl by se také vyhýbat kontaktním sportům kvůli zvýšenému riziku krvácení.
Skupiny srdečních sportů
V srdeční sportovní skupině jsou lidé s onemocněním srdce seznamováni se sportem pod lékařským dohledem. Přítomnost lékaře, zejména na začátku, dává mnoha pacientům jistotu, že se nevystavují riziku. K pravidelnému cvičení mohou pacienty motivovat i pravidelná setkání s dalšími postiženými lidmi.
Tréninkové tipy pro nejdůležitější srdeční choroby
V závislosti na konkrétním kardiovaskulárním onemocnění je třeba při cvičení brát v úvahu různé aspekty.
Cvičení pro ischemickou chorobu srdeční (ICHS)
Nejlepší je středně silný vytrvalostní trénink při tepové frekvenci 60 až 90 procent. Začněte s krátkými obdobími cvičení trvajícími cca. 5 minut a trénink pomalu zvyšujte. Pacienti s ICHS by měli cvičit vytrvalostní trénink 4 až 5krát týdně vždy po 30 minutách. Rychlá chůze, jízda na kole, chůze nebo plavání jsou vhodné sporty pro ICHS. Více informací najdete v našem článku Ischemická choroba srdeční.
Sport po infarktu
Sport pro srdeční selhání
Před zahájením tréninku lékař pomocí spiroergometrie stanoví maximální zátěžovou kapacitu pacienta. Tréninkový plán je pak přizpůsoben individuálním potřebám. Vhodné jsou vytrvalostní tréninky, HIT a silově vytrvalostní cvičení. Více informací najdete v našem článku o srdečním selhání.
Sport pro fibrilaci síní
Extrémní vytrvalostní sporty jsou rizikovým faktorem pro fibrilaci síní. Jde však o závodní sporty jako maratony nebo běh na lyžích. U nesoutěžních sportovců může pravidelný středně silný vytrvalostní trénink snížit riziko opakujících se epizod fibrilace síní. Jako vodítko se považuje 60 až 120 minut cvičení týdně. Vhodné sporty jsou chůze, jogging, turistika, chůze, jízda na kole nebo tanec. Sporty jako plavání a lezení nejsou vhodné. Více informací najdete v našem článku o fibrilaci síní.
Sport po operaci bypassu
Pacienti mohou zahájit časnou mobilizaci již 24 až 48 hodin po operaci bypassu. V prvních týdnech by se pacienti měli vyvarovat tlakové, tahové a podpůrné zátěže. Je však možný jemný vytrvalostní trénink. Pomalu zvyšujte zátěž podle individuální pohody až na 30 minut vytrvalostního tréninku třikrát týdně. Více informací najdete v našem článku Obchvat.
Sport pro stenózu aortální chlopně
Sport s vadou srdeční chlopně
Zda a jakou formou je sport s chlopenní vadou možný, záleží vždy na typu a závažnosti základního onemocnění. V případě získané srdeční chlopenní vady se v rámci kardiologického vyšetření provádí diagnostika výkonu. To tvoří základ pro sportovní doporučení. Neexistují žádná obecná doporučení pro vrozené vady srdečních chlopní. Více informací najdete v našem článku Vady srdečních chlopní.
Sport pro kardiomyopatii
Zda a jak velké cvičení je u kardiomyopatie možné, vždy závisí na základním onemocnění. Doporučení se někdy velmi liší. Než začnete cvičit, poraďte se se svým kardiologem. Většině pacientů se srdcem prospívá více pohybu v každodenním životě: choďte častěji, do práce na kole nebo se motivujte pomocí krokoměru. Více informací najdete v našem článku o kariomyopatii.
Sport po operaci stentu
Jak dlouho se pacienti po operaci stentu musí uklidňovat, závisí na základním onemocnění. Samotný stent neomezuje fyzickou aktivitu. Více informací najdete v našem článku o stentování.
