V Bellově fenoménu se oční bulvy klopí nahoru, stejně jako během oční víčko uzavírací reflex. Takzvaný faiální nerv je primárně zapojen do reflexního pohybu, takže je často spojeno selhání se zavřením víček obličejový nerv obrna. S neúplným oční víčko uzávěr, bílá oční bulva ukazuje skrz Bellův jev.
Co je Bellův fenomén?
Fenomén Bell je charakterizován rolováním očních bulvy nahoru. Fenomén Bell je charakterizován rolováním očních bulvy nahoru. Tento pohyb nastává jako součást toho, co je známé jako oční víčko uzavírací reflex nebo blikající reflex. Tento jev je reflexním ochranným pohybem očí, při kterém se víčko automaticky a nedobrovolně zavírá. Jako vrozený cizí reflex nejsou eferentní a aferentní vlákna uzávěru očních víček umístěna ve stejném orgánu. Uzávěr víček je spíše vyvolán propojením několika po sobě jdoucích synapsy. Reflexní pohyb vyvolává uzavření víčka po mechanickém podráždění rohovky nebo kůže v bezprostřední blízkosti oka a je doprovázeno kýváním očních bulvy nahoru. Bellův fenomén se týká hlavně vizualizace tohoto pohybu nahoru a tedy bílé oční bulvy se sníženým uzávěrem víčka. V této formě má fenomén patologickou hodnotu a vyskytuje se jako symptom hlavně v kontextu obličejový nerv ochrnutí. Eponymem fenoménu Bell je britský fyziolog Charles Bell, který tento fenomén poprvé pozoroval v 19. století.
Funkce a úkol
Uzavírací reflex víčka je fyziologický ochranný reflex určený k ochraně lidského zrakového orgánu a rohovky před mechanickým poškozením, vysycháním a cizími tělesy. Receptorem reflexního oblouku je rohovka. Po stimulaci tohoto reflektoru se stimul přenáší ve formě akční potenciál na trigeminál ganglion přes aferentní končetinu a tím nasociliární nerv a první trigeminální větev oftalmického nervu. Excitace tedy dosáhne senzorických vláken, ze kterých je centrální ganglion buněčné procesy sahají až k jádru trigeminální nerv. V nucleus spinalis nervi trigemini se stimul přepne, putuje přes superior colliculus do formatio reticularis a dosáhne nucleus nervi facialis, kde začíná eferentní končetina reflexního pohybu. Vlákna nucleus nervi facialis se připojují k vláknům jiných obličejových jader a spolu s nimi tvoří obličejový nerv nebo VII lebeční nerv. Visceromotorická vlákna tohoto lícního nervu inervují sval orbicularis oculi. Když excitace dosáhne tohoto svalu, smrští se a vyvolá uzavření víčka. Uzavírací reflex víčka je konsensuální reflex s aferenty na ipsilaterálních a kontralaterálních obličejových jádrech. Fyziologicky dochází k pohybu očních bulvy směrem nahoru současně s reflexním pohybem a sám o sobě nemá žádnou hodnotu onemocnění. Fyziologický pohyb je spíše ochranným reflexem a odpovídá například poloze očních bulv během spánku. Pokud je však pohyb viditelný a tím se během uzavření víčka projeví bělost očních bulv, lze Bellův jev považovat za patologický. Uzavírací reflex víčka a převrácení oční bulvy se vždy vyskytují současně v obou očích. Aktivace pouze jednoho oka není možná kvůli obvodům. Bellův fenomén však může být také přítomen pouze na jednom oku, a tak se vyskytuje například v souvislosti s jednostrannou paralýzou obličeje, která blokuje uzavření víčka v jednom ze dvou očí.
Nemoci a stížnosti
Paralýza lícního nervu je technicky známá jako obrna lícního nervu a odpovídá ochrnutí lícního nervu. Paralýza lícního nervu může být vrozená nebo získaná. Jsou způsobeny buď periferně nebo centrálně nervové poškození. Pro parézy je charakteristické neúplné uzavření víčka a tím i Bellův jev. Totiž, zatímco reflex uzavírání víček chybí, Bellův fenomén přetrvává i při lagophthalmosu nebo neúplném uzavření víčka. Obličejová paréza mohou být také spojeny s klesajícími rohy ústa. Příznaky mohou být také oslabené nebo zrušené mračení. Existuje řada příčin neúplného uzavření víčka kvůli obrna lícního nervu. Infekce jako Lyme nemoc může být příčinou stejně jako hlava trauma, nádory nebo záněty a cévní mozkové příhody. Neúplné uzavření víčka a Bellův fenomén jsou někdy také spojeny s výrazem Bellovy obrny, ve které je jednostranný obrna lícního nervu. Příčina paralýzy není známa v případě Bellovy obrny. Paréza je pravděpodobně způsobena kompresí lícního nervu spojenou se zánětlivými procesy. Ve většině případů Bellova obrna vymizí sama během několika týdnů nebo projde léčbou kortikosteroidy. Pouze zřídka způsobuje trvalé poškození. Úplné ochrnutí jedné strany obličeje by však mělo být dobře ošetřeno, aby bylo dosaženo uzdravení s úplnou úlevou od příznaků. Bellův fenomén i Bellova obrna jsou obvykle záležitostí neurologie. Často, zejména v případech neúplného uzavření víčka, se jedná o symptomatické projevy primárního onemocnění, jako je roztroušená skleróza. Toto autoimunitní onemocnění způsobuje epizodické imunologické zánět ve středu nervový systém a tím demyelinizuje centrální nervovou tkáň. Vodivost postižených tkání je tak často trvale narušena. Bellův fenomén a reflex uzavírání víček však hrají roli medicíny nejen v souvislosti s chorobami nervový systém, ale jsou také důležitými parametry v anestézie pro odhad hloubky anestézie.
