Uzdravení parodontu

Synonymum

paradentóza, zánět parodontu

Úvod

Toto onemocnění, nesprávně nazývané paradentóza, je bakteriální zánět parodontu. V lékařské terminologii je správný termín pro toto onemocnění periodontitida. Většinou, periodontitida je doprovázeno nevratnou destrukcí struktur parodontu.

Obecně se rozlišuje mezi apikální (počínaje špičkou zubu) a okrajovou (počínaje od linie dásní) periodontální chorobou. Tyto dvě formy však nelze od sebe úplně oddělit, protože obě mohou také do sebe splynout. Přestože příčiny onemocnění parodontu mohou být různé, odumřelé zuby a zánětlivé procesy v oblasti dásní (lat.

gingiva) patří mezi hlavní příčiny. Důvody pro rozvoj zánět dásní jsou opět nalezeny nepravidelně a / nebo jednoduše nesprávně ústní hygiena. V průběhu toho deska hromadí se zejména na obtížně přístupných místech a v úzkých prostorech mezi zuby.

plaketa sestává hlavně ze zbytků potravy a konečných metabolických produktů bakteriálních patogenů nacházejících se v ústní dutina. Pokud tyto usazeniny nejsou pravidelně odstraňovány, deska obvykle proniká až pod linii dásní a způsobuje tvorbu hlubokých kapes dásní. Právě tato rozšíření dásně slouží jako ideální hnízdiště bakterie a další patogeny. Výsledkem je silná obranná reakce organismu a rozvoj zánětlivých procesů.

Uzdravte parodontózu

Primárním cílem parodontálního hojení je snížit zánětlivé procesy v oblasti parodontu a podpořit optimální hojení. Po samotném uzdravení paradentózy by měla následovat vhodná profylaktická léčba, protože pouze tak lze účinně snížit riziko recidivy periodontálního onemocnění. Z tohoto důvodu se před skutečným uzdravovacím procesem obvykle provádí rozsáhlý periodontální screening.

V prvním kroku musí ošetřující zubař nejprve získat přesný obraz o závažnosti parodontálního onemocnění a rozsahu onemocnění v rámci komponentů parodontu. Kromě toho, návyky čištění zubů pacienta a důkladnost ústní hygiena musí být pečlivě analyzovány. Pro tento účel používá zubař poměrně jednoduché prostředky.

Na začátku stav z žvýkačky (dásně) lze pozorovat pouhým okem. Záněty nebo jiné patologické procesy v oblasti žvýkačky ovlivňují extrémně rychle vzhled dásně a způsobují viditelné změny barvy. Zatímco zdravý žvýkačky vypadají růžově, jasně a správně zásobené krevse postižená gingiva projevuje prostřednictvím stále tmavšího zabarvení.

Zdá se, že zánět dásní je ovlivněn i pouhým okem. Ve druhém kroku je posouzen rozsah i hloubka existujících kapes dásní. Za tímto účelem se do gumových kapes mezi zubní substancí a gingivou vloží zmenšená sonda a stanoví se specifický index screeningu.

Nejčastěji používanou metodou v každodenní praxi je tzv. PSI (Periodontal Screening Index). PSI je střední hodnota hloubky kapes každého kvadrantu chrup, tj. měří se pouze na jednom zubu (představujícím všechny zuby kvadrantu). Mnohem přesnější metodou je měření všech kapes dásní.

Na každý zub se provádí šest měření. Pokud je paradentóza rozsáhlá, je také vhodné užívat tzv Rentgen celkový obrázek (OPG). Tento obrázek umožňuje přesné posouzení kosti stav a tedy vyhodnocení prognózy periodontálního hojení.

Samotné periodontální hojení je rozděleno do tří fází, po nichž následuje profylaktická fáze trvající několik let. Průběh, rozsah a intenzita periodontálního hojení, stejně jako většina zubních ošetření, závisí do značné míry na počátečním stav a agresivita parodontálního onemocnění. Na základě výsledků získaných v diagnostické fázi zubní lékař rozhodne, zda je postačující uzavřený postup nebo zda je třeba otevřenou parodontózu vyléčit. V dalším kroku celý chrup postiženého pacienta musí být odborně vyčištěno pomocí tzv. kyret.

V zubní terminologii se základní opatření pro hojení paradentózy nazývá profesionální čištění zubů (PCR, kyretáž). Použité kyrety jsou sterilizovatelné ruční nástroje, jejichž konce jsou broušeny pod určitým úhlem. Díky tomuto konkrétnímu broušení mohou být kyrety vedeny velmi těsně podél zubní substance.

Výsledkem je účinné odstranění tvrdé (měřítko) a lze zajistit měkký (plak) plak. Během periodontálního hojení se nejprve důkladně odstraní veškerý supragingivální plak (nad dásní). Jen takovým profesionálním čištěním zubů a studium efektivní technikou čištění zubů přizpůsobenou konkrétnímu pacientovi lze výrazně zlepšit stav parodontu a vyléčit onemocnění parodontu.

U většiny pacientů není k léčbě paradentózy nutná žádná další léčba. U pacientů, u nichž je paradentóza velmi pokročilá a / nebo u velkých částí čelist jsou ovlivněna, musí být provedena další parodontologická opatření. Takzvaná uzavřená léčebná fáze je dalším krokem při hojení parodontózy.

Po této fázi následuje odstranění všech usazenin pod linií dásní (subgingiválně). Pro subgingivální čištění zubů používá ošetřující zubař nejen kyrety používané ve fázi hygieny, ale také speciální sonické a / nebo ultrazvuk- provozované ruční nástroje. V tomto kroku zpracování, a to zejména zvláště pevné vklady a pevné měřítko lze zcela odstranit.

Pokrok terapie lze hodnotit opětovným měřením hloubek kapsy v samostatném kontrolním termínu po období hojení přibližně jednoho týdne. Kromě toho až po uplynutí této doby lze posoudit, zda je nutné připojit další léčebná opatření. Pokud má pacient po parodontóze jen mírné zmenšení hloubky kapsy nebo pokud má pacient obzvláště hluboké počáteční kapsy (od hloubky asi 7 mm), je často nutné zahájit další otevřenou metodu léčby.

Během tohoto postupu jsou dásně chirurgicky otevřeny skalpelem. To má tu výhodu, že zubař pak může pod vizuální kontrolou kontrolovat (subgingivální) plak pod dásněmi. Výsledkem je mnohem efektivnější čištění povrchu zubu, které má obzvláště dobrou šanci na uzdravení paradentózy.

Další výhodou otevřené procedury je skutečnost, že již existující kostní defekty lze přesně posoudit a na stejné relaci je doplnit přírodním nebo umělým materiálem pro náhradu kostí. Jednou z nevýhod otevřeného čištění zubů je například skutečnost, že doba hojení je ve srovnání s uzavřenou procedurou výrazně delší. Šance na úspěch (prognóza) uzdravení parodontu lze mnohonásobně zvýšit použitím antibiotika namířeného proti bakterie žijící uvnitř ústní dutina. V rámci prevence (profylaxe) okamžité reinfekce je proto ve většině případů rozumné snížit bakterie kolonizace uvnitř ústní dutina.