Indikace | Inzulín

Indikace

Je-li inzulín používá se k terapii? Lidé s typem 1 cukrovka jsou závislé na externě dodávaných inzulín protože vlastní produkce a uvolňování inzulínu v těle nestačí. Léčí se diabetici typu 2 inzulín když dietní opatření a perorální léky (tablety) již nemají žádný účinek a krev kontrola glukózy je neuspokojivá. V případě gestačního cukrovkase nesmí podávat perorální antidiabetika, a proto se používá podávání inzulínu injekčně podkožními jehlami.

Inzulínové přípravky

Existují různé typy inzulínu, které se liší hlavně dobou působení, a proto je pro každý typ inzulínu nutné samostatné schéma podávání. Lidský inzulín (normální inzulin) je jedním z takzvaných krátkodobě působících inzulínů. Začíná pracovat po 30-45 minutách a je injikován pod kůži (subkutánně).

Je to součást přerušované konvenční terapie nebo terapie inzulínovou pumpou a používá se také při počáteční léčbě nově diagnostikované cukrovka. Je důležité, aby pacient udržoval interval mezi jídlem a vstřikováním 15-20 minut, aby bylo dosaženo optimálního účinku normálního inzulínu. Pod kůži se aplikují také krátkodobě působící inzulínové analogy, tj. Chemicky modifikovaný inzulín, ale kvůli upraveným chemickým vlastnostem není nutné dodržovat interval mezi požitím a injekcí: Nástup účinku je rychlý a nastává po 15 minutách.

Dalším typem inzulínu používaného při léčbě cukrovky je dlouhodobý inzulín s dobou působení přes 24 hodin. Spojení inzulínu s jinou látkou zpomaluje rozklad inzulínu na jeho základní stavební kameny, takže se prodlužuje doba působení daného množství hormonu. NPH inzulín, který se často používá, je v rozmezí průměrné doby působení.

Nejdelší účinek mají analogy inzulin detemir, glargin a degludec. Většina z těchto léků je neúčinná, pokud se užívají orálně. Tento jev je založen na skutečnosti, že proteinové řetězce syntetického inzulínu jsou v těle rozkládány vlastní cestou enzymy před tím, než se hormon může projevit.

V průběhu inzulínové terapie se rozlišuje mezi dvěma mechanismy příjmu. Pacienti jsou obvykle nuceni užívat takzvanou bazální dávku inzulínu jednou až třikrát denně. V této souvislosti jsou zvláště vhodné dlouhodobě působící inzulíny. Tato základní dávka pokrývá základní denní potřebu.

Proud krev hladina cukru by měla být stanovena před jídlem. V případě vysokých hodnot nebo jídel bohatých na cukr lze kromě základního množství inzulínu podat i bolus. Bolusové injekce jsou zvláště vhodné pro ty inzulíny, které působí zvláště rychle a krátce.

• Normální inzulín a
• Krátkodobě působící inzulínové analogy.
• Zpoždění inzulínu. Tyto přípravky se skládají z inzulínu a přísady (protamin, zinek, surfování), které dodávají hormonu delší dobu působení. Zpožděné inzulíny se injikují subkutánně a lze je dále rozdělit na meziprodukty, jejichž účinek trvá 9 až 18 hodin a lze je opakovat
• Dlouhodobý inzulín s dobou působení více než 24 hodin.

  Spojení inzulínu s jinou látkou zpomaluje rozklad inzulínu na jeho základní stavební kameny, takže se prodlužuje doba působení daného množství hormonu.

Diabetici závislí na inzulínu jsou v mnoha případech nuceni každý den užívat injekce inzulínu sami. To může být pro některé lidi stresující. Pravidelné prorážení kůže, která slouží jako přirozená ochranná bariéra, navíc nese riziko infekcí, zánětů a nevzhledných hematomů (modřin).

To je obzvláště obtížná situace pro mladé lidi, kteří trpí diabetes mellitus. Dnes mají pacienti s diabetem možnost používat takzvanou inzulínovou pumpu. Inzulínová pumpa je zdravotnický prostředek, který lze použít k inzulínové terapii.

Pravidelné vstřikování požadovaného množství inzulínu je nahrazeno malou programovatelnou pumpou. K aplikaci inzulínové pumpy se pod kůži postiženého pacienta umístí katétr. Ve většině případů se to děje v oblasti břicha.

Aktuální inzulínová pumpa by měla být trvale na těle (například na opasku). Teoreticky je však také možné na krátkou dobu odpojit zařízení od katétrového systému. Použití takové inzulínové pumpy je zvláště vhodné pro lidi, kteří trpí cukrovkou 1. typu.

Princip aplikace inzulínové pumpy je podobný jako u konvenční inzulínové injekční terapie (ICT). Organismus je pravidelně zásobován tzv. Bazální dávkou, která má pokrýt základní požadavek. V určitých situacích (např. Když je zvýšen příjem glukózy, například u potravin bohatých na sacharidy), lze jednotlivý bolus inzulínu podat stisknutím tlačítka.

Ve většině případů se malé množství krátkodobě působícího inzulínu podává několikrát denně k pokrytí základních potřeb. Naproti tomu obvyklá injekční terapie používá dlouhodobě působící inzulin (např. NPH inzulin). Navzdory poměrně pohodlnému použití inzulínové pumpy by se nemělo zapomínat, že nemůže nahradit zdravý pankreas.

Měření proudu krev hladina glukózy pomocí inzulínové pumpy ještě není možná a musí ji provést pacient samostatně. Použití inzulínové pumpy je dobrou alternativou, zejména u diabetiků s tzv. Úsvitem. To se týká těch pacientů, jejichž krevní cukr hladina prudce stoupá, zejména v noci (obvykle kolem čtvrté hodiny).

Důvodem tohoto nárůstu glukózy je zvýšení aktivity játra buňky, které v tuto chvíli uvolňují obrovské množství cukru do krevního řečiště. S pomocí inzulínové pumpy již nejsou dotčení pacienti nuceni v noci vstávat a podávat bolus. Inzulínovou pumpu lze přesně naprogramovat tak, aby během spánku dodávala příslušnou dávku inzulínu.

Lze se tak vyhnout typické nežádoucí reakci na inzulín, ranní hyperglykémii. Tato výhoda je v tomto ohledu vysoce relevantní, protože jakékoli metabolické vykolejení (ať už jde o přechod k hyper- nebo hypoglykémii) může způsobit vážné poškození orgánů. Inzulín oddělující jídlo je forma výživy, která závisí na inzulínu vyvážit.

Inzulinová kombinace potravin si klade za cíl snížit hladinu inzulínu v krvi výběrem vhodných potravin. Kromě výběru jídla hrají důležitou roli v této formě také delší přestávky mezi jídly. strava. Fyziologický základ separace inzulínu strava je skutečnost, že odbourávání tuků (lipolýza) a odbourávání glykogenu jsou inhibovány vysokou hladinou inzulínu v krvi. Snížením této úrovně by se proto mělo zvýšit snížení tělesného tuku a zlepšit účinek hubnutí.

Princip oddělení inzulínu strava je založen na fyziologické sekreci a vzorcích působení proteohormonového inzulínu. Ráno je velký důraz kladen na cílený příjem sacharidy. Bohatá snídaně s chlebem, rohlíky a pomazánkami obsahujícími cukr by měla poskytnout tělu dostatek energie ke konzumaci po celý den.

Navíc by měl být ráno hlad uspokojen müsli a spoustou ovoce. Podle stravy oddělující inzulín by měla být mezi snídaní a obědem přestávka asi 5 hodin. V poledne vyvážená smíšená strava s vysokým podílem sacharidy tvoří ideální základ pro udržení chodu těla.

Díky již vysoké hladině inzulínu v této denní době může být absorbovaný cukr bez problémů metabolizován. Také mezi obědem a večeří musí být dodržena pauza pět hodin. Podle Insulin Food Combining je účinná redukce tuků obecně možná pouze ve večerních hodinách a v noci.

Večer by mělo být tělo přizpůsobeno snižování tukových zásob. To znamená, že příjem sacharidy musí být zcela vyloučeno. Jíst večer jídla obsahující sacharidy by způsobilo B buňky slinivka břišní produkovat příliš mnoho inzulínu a uvolňovat ho do krve.

V důsledku toho, mastná tkáň by se během noci nerozložily. Obzvláště večer jsou pro optimalizaci úspěšnosti stravy vhodné inzulínové potraviny kombinující potraviny s dodavateli bílkovin, jako jsou ryby a maso. Salát a zeleninu lze navíc konzumovat bez vyvolání vysoké hladiny inzulínu.

Z lékařského hlediska by se na dodržování inzulínové separační stravy nemělo pohlížet nekriticky. Německá společnost pro výživu (zkráceně DGE) dokonce výslovně nedoporučuje tento druh stravy. Podle DGE je inzulínová separační dieta a s ní spojená separace sacharidů a Proteinů během příjmu potravy nemá smysl. Společnost je toho názoru, že (na rozdíl od toho, co se dosud předpokládalo) je pro organismus docela možné trávit sacharidy a Proteinů ve stejnou dobu. DGE navíc zdůrazňuje, že sacharidy jsou důležitou složkou potravy a tělo bez nich nelze udržet zdravé.