Jaké typy meningoencefalitidy existují?
Meningoencefalitida herpetica je zánět mozku způsobené Opar virus simplex I. Přibližně 90% populace je nositelem viru Opar simplex virus I a mnozí ho zažili alespoň jednou ret opar. Pokud je člověk nakažen virem, je doživotním nosičem patogenu.
Po počáteční infekci to někdy vede ke klasickému oparu (Opar labiales). Po uzdravení akutní infekce se virus usadí v nervové uzlině a obličejový nerv (trigeminální nerv) a lze jej znovu aktivovat, pokud imunitní systém je oslaben. Meningoencefalitida herpetica nastává, když se virus znovu aktivuje a cestuje podél nervových vláken do mozek nebo když znovu vstoupí do pacienta zvenčí.
K tomu dochází prostřednictvím nosní sliznice, kterým se dostává k čichovému nervu (Nervus olfactorius). Čichový nerv je přímým prodloužením mozek a umožňuje viru infikovat přední a později také boční lalok. Klasické příznaky meningencefalitida objevit.
Jako ohniskové příznaky poruchy řečidominují čichové poruchy a (fokální) epileptické záchvaty. Počáteční letní meningoencefalitida (nebo zkráceně TBE) je zánět mozku a jeho membrány způsobené virem. Tento virus se obvykle přenáší z infikovaných klíšťat na člověka.
Onemocnění často postupuje zcela asymptomaticky. Pouze u třetiny pacientů chřipka- podobné příznaky jako bolest hlavy, bolavé končetiny a horečka původně dojít. Pro průběh onemocnění je typické, že se tyto příznaky poté zlepšují.
Po krátké době (2-3 dny) je však vysoká horečka dochází s neurologickými příznaky, jako je ztráta vědomí, záchvaty nebo paralýza. Poté musí být pacient léčen intenzivní péčí. Proti viru však neexistuje žádná kauzální terapie.
U většiny pacientů se však onemocnění hojí bez vážného následného poškození. Vždy však existuje riziko neurologického poškození. Pokud tedy žijete v rizikové oblasti nebo jste na dovolené, je nejlepší nechat se očkovat proti viru TBE.
Granulomatózní meningoencefalitida je zánět mozku a meningy. V případě granulomatózního zánětu se tvoří malé nodulární buněčné agregace (granulomy). Tyto buněčné akumulace se skládají převážně z buněk imunitní systém jako jsou makrofágy (zachycující buňky) nebo specializované bílé krev buňky (monocyty). U granulomatózní meningoencefalitidy mozek stonek je obvykle ovlivněn.
Tato granulomatózní centra zánětu se nacházejí podél krev plavidla. Symptomatologie závisí na lokalizaci onemocnění v mozku. Pokud mozkový kmen je ovlivněna, dochází hlavně k poruchám lebeční nervy.
Nekrotizující mengingoencefalitida je zánět mozku a meningy. U této formy zánětu se nekrózy tvoří velmi rychle ve středu ohniska zánětu, tj. Mozkové buňky ve středu ohniska zánětu odumírají. Zničením mozkové tkáně se nemoc může léčit pouze jizvami.
Tomu se říká léčení defektů. Klinické příznaky závisí na lokalizaci a závažnosti onemocnění. K úplnému uzdravení dochází zřídka, často zůstávají následné škody.
Primární amébová meningoencefalitida je vzácné a obvykle smrtelné onemocnění. Je to způsobeno infekcí améby. Améby jsou jednobuněčné organismy, které nemají pevný tvar těla, ale mohou průběžně měnit svůj tvar tvarováním pseudopodů.
Obvykle žijí ve stojaté sladké vodě. Koupáním ve znečištěné vodě se améby mohou dostat do ústředí nervový systém skrz sliznice a způsobit tam infekci. Zánět se obvykle šíří rychle a do 10 dnů může vést k úmrtí.
Kryptokoková meningoencefalitida je infekce zapouzdřenou houbou Cryptococcus neoformans. Obvykle se vyskytuje u pacientů s imunodeficiencí, např. V kontextu AIDS. Houba se obvykle vstřebává dýchací trakt by inhalace znečištěného prachu.
Proto jsou obvykle nejdříve kolonizovány plíce. Pokud imunitní systém je oslabena, houba se může rozšířit i do dalších orgánů, včetně centrálních nervový systém. Zánět mozku a jeho membrán se obvykle vyvíjí zákerne.
Toto onemocnění lze léčit speciálními houbovými léky, jako je Amfotericin B a flukonazol. Listeria meningoencephalitis je zánět mozku a meningy způsobené Listerií. Listérie jsou grampozitivní bakterie.
Nejčastěji se člověk nakazí kontaminovanými potravinami (zejména syrovými mléčnými výrobky). Pacienti se zdravým imunitním systémem se však obvykle mohou odrazit bakterie. K infekci dochází zřídka.
U imunokompromitovaných pacientů, těhotných žen nebo novorozenců je situace odlišná. U těchto skupin existuje vyšší riziko vzniku meningoencefalitidy způsobené Listerií. Je možná antibiotická terapie. Rizikoví pacienti by se však měli vyvarovat potravin, které potenciálně obsahují listérii.
Všechny články v této sérii:
