Vyšší věk jako rizikový faktor
Největší rizikovou skupinou pro závažné případy jsou starší lidé. Od 40 let se riziko zpočátku zvyšuje velmi pomalu a poté stále rychleji – od 0.2 procenta u osob mladších 40 let až po 14.5 procenta u osob starších 80 let.
Vysvětlení: ve stáří již imunitní systém není tak výkonný jako v mladších letech – a je stále slabší (imunitní stárnutí). Protože stále neexistují žádné specifické léky na boj s virem, musí se s ním vypořádat vlastní obrana těla. Mnoha starším lidem také chybí rezervy síly na zvládnutí zátěže těžkého průběhu nemoci.
Jak se mám chovat? Starší lidé by měli přijmout zvláštní opatření proti infekci – i když se stále cítí fit. Nejlepší ochranou je očkování proti Sars-CoV-2. Zvláště kritické se to stává, pokud se ke stáří přidá již existující stav – a to je případ většiny seniorů.
Lidé s již existujícími podmínkami
To, co pozorujeme u jiných infekčních nemocí, platí i pro Covid-19: lidé, kteří jsou již oslabení, se s infekcí novým koronavirem nemohou snadno vyrovnat. Preexistující stavy – například srdeční onemocnění, chronická respirační onemocnění a metabolické poruchy, jako je cukrovka – tedy mohou mít významný vliv na průběh onemocnění.
Je také důležité, aby ostatní lidé, kteří žijí v domácnosti s rizikovými pacienty, věnovali zvláštní pozornost tomu, aby nezavlekli Sars-CoV-2. Mezi nejdůležitější ochranná opatření patří
- Očkování proti Sars-CoV-2
- Co nejméně sociálního kontaktu s lidmi mimo vaši domácnost
- Přísné dodržování pravidel sociálního odstupu (alespoň 1.5, nejlépe 2 metry)
Přečtěte si více o ochranných opatřeních v článku Covid-19: Jak se mohu chránit?
Kardiovaskulární choroby
Lidé s kardiovaskulárními chorobami, jako je srdeční selhání nebo ischemická choroba srdeční (ICHS), častěji trpí infekcí koronavirem. Podle čínských údajů umírá na covid-19 dobrý jeden z deseti lidí, kteří také trpí srdečními chorobami. Německá nadace pro srdce radí: "Zvýšená opatrnost ano, ale prosím, nebojte se přehnaně."
Vysvětlení: každá infekce dále zatěžuje srdce. V těžkých případech se u pacientů rozvine zápal plic s dušností. Výsledkem je, že krev již není obohacena o tolik kyslíku jako obvykle. Srdce se to snaží kompenzovat a pumpuje víc než obvykle. Poškozená srdce jsou přemožena rychleji než ta zdravá.
Kromě toho může infekce novým koronavirem postihnout přímo srdce.
Vysoký krevní tlak
Lidé, kteří trpí pouze vysokým krevním tlakem, jsou také ohroženi infekcí Sars-CoV-2.
Vysvětlení: Zatím není s jistotou známo, proč by zvýšené hladiny krevního tlaku mohly mít nepříznivý vliv na průběh Covid-19. Cévy u hypertoniků jsou zpravidla poškozeny a mohou se jen špatně adaptovat na oběhový systém, který byl infekcí pozměněn. Hypertenze je navíc jednou z nejčastějších příčin srdečního selhání. A to zase podporuje těžké průběhy Covid-19.
Co bych měl dělat? Pacienti s vysokým krevním tlakem by se měli ujistit, že jejich krevní tlak je v době koronaviru dobře kontrolován. Je proto důležité užívat léky na vysoký krevní tlak spolehlivě.
Cukrovka
Podle Německé diabetologické asociace (DDG) nemají dobře naladění diabetici v současnosti vyšší riziko závažných průběhů infekce Sars-CoV-2.
Během velké epidemie v Číně byl však počet úmrtí mezi pacienty s cukrovkou vyšší než mezi jinými nakaženými osobami.
Co bych měl dělat? Pacienti s hůře kontrolovaným diabetem by se měli pokusit optimalizovat kontrolu hladiny glukózy v krvi po konzultaci se svým lékařem. Budou z toho těžit nejen v současné infekční situaci, ale i později.
Chronická onemocnění dýchacích cest (astma, CHOPN)
Vyšší riziko těžkých průběhů mají také lidé s chronickými respiračními chorobami. Patří mezi ně například pacienti s CHOPN, astmatem, plicní fibrózou nebo sarkoidózou.
Vysvětlení: U chronických plicních onemocnění je oslabena bariérová funkce dýchacích cest. Patogeny, jako je koronavirus, proto mohou snadněji proniknout a způsobit těžký zápal plic. Ve skutečnosti je riziko akutního selhání plic také vyšší u lidí s dříve poškozenými plícemi.
Co bych měl dělat? Stejně jako všechny ostatní rizikové skupiny by i lidé s plicním onemocněním měli dodržovat zvlášť přísná ochranná opatření a nechat se očkovat.
Někteří lidé s plicním onemocněním jsou také znepokojeni, protože se obávají, že jejich léky obsahující kortizon by mohly dále oslabit imunitní ochranu jejich plic. Německá respirační liga však píše, že dobře naladění pacienti by neměli měnit nebo dokonce vysazovat léky, a to ani v době korony.
Existuje také reálné riziko, že snížení nebo vysazení léků by mohlo způsobit nebezpečné zhoršení astmatu.
Kuřáci
Kouření poškozuje dýchací cesty a plíce krátkodobě i dlouhodobě. Ve skutečnosti jsou kuřáci více ohroženi těžkým zápalem plic v důsledku infekce Covid-19. Jak vysoké riziko je, závisí především na tom, jak moc dotyčná osoba kouří a jak dlouho je kuřákem.
Odborníci proto lidem radí, aby se právě teď vzdali cigaret a podobně. I když někdo kouří již delší dobu, okamžité ukončení kouření může mít stále pozitivní vliv na průběh infekce Sars-CoV-2.
Více se o tom můžete dozvědět v našem článku „Koronavirus: kuřáci onemocní vážněji“
Onkologická onemocnění
Podle Institutu Roberta Kocha mají pacienti s rakovinou také vyšší riziko závažných průběhů onemocnění COVID-19. Vyšší riziko úmrtí však neplatí pro všechny onkologické pacienty, zejména ne pro dlouhodobě nemocné.
Podle Německé onkologické informační služby je v současnosti málo znalostí o tom, jak pacienti s rakovinou reagují na koronavirus. Ve skutečnosti může být jejich imunitní systém oslaben různými faktory a tím podporovat pronikání a šíření virů.
- Silně oslabený imunitní systém však může být i důsledkem protinádorových terapií (např. chemoterapie, radioterapie, cílená terapie, protilátková terapie, transplantace krevních kmenových buněk nebo terapie CAR-T buňkami). Rozhodující je, jak silně byl imunitní systém ve skutečnosti zatěžován.
Německá společnost pro hematologii a lékařskou onkologii (DGHO) přesto doporučuje neodkládat ani nepřerušovat plánovanou terapii rakoviny. Rychlá léčba rakoviny je obvykle rozhodující pro šance pacienta na přežití. Teprve po pečlivém lékařském zvážení může mít v současné době smysl odkládat léčbu v jednotlivých případech dobře kontrolovatelné rakoviny.
Pacienti s rakovinou jsou také upřednostňováni při očkování. Léčba rakoviny však může oslabit rozvoj imunitní ochrany. Optimální interval je tři, nejlépe šest měsíců po posledním ošetření.
Imunodeficience
Oslabený imunitní systém vždy představuje zvýšené riziko infekcí a následných závažných onemocnění – včetně Covid-19. Rozlišují se následující skupiny pacientů:
- Lidé s vrozenou imunodeficiencí
- Lidé se získanou imunodeficiencí, např. lidé infikovaní HIV, kteří nejsou léčeni
Užívání imunosupresivních léků
V důsledku toho jsou také více ohroženi pacienti, kteří musí dlouhodobě užívat léky potlačující imunitní systém (imunosupresiva, jako je kortizon). Mezi ně patří zejména
- Pacienti s autoimunitním onemocněním, např. zánětlivým revmatickým onemocněním, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáň těla
- Pacienti po transplantaci orgánu, kde léky musí zabránit imunitnímu systému odmítnout transplantované orgány
Míra, do jaké lék snižuje imunitní systém, závisí na účinné látce a příslušné dávce. Je důležité neukončovat nebo nesnižovat léky bez porady s lékařem. Negativní zdravotní následky mohou být vážné.
Onemocnění jater a ledvin
Institut Roberta Kocha považuje lidi s onemocněním jater, jako je cirhóza nebo hepatitida, za ohrožené těžkým průběhem Covid-19. Ve skutečnosti mají někteří infikovaní lidé zvýšené hodnoty jater, i když dříve jaterní onemocnění netrpěli. U infekčních onemocnění to není nic neobvyklého.
Podobná situace je u pacientů s poškozením ledvin. Za rizikové je považuje i Institut Roberta Kocha. Dosud však nebylo prokázáno, že je pravděpodobnější, že vážně onemocní nebo dokonce zemřou na Covid-19. Současné studie ukazují, že u pacientů, kteří se nakazili Covid-19, je větší pravděpodobnost rozvoje dysfunkce ledvin a poškození funkce ledvin. Zdá se, že zatím neexistují žádné údaje o tom, jak to ovlivňuje stávající onemocnění ledvin.
Muži
Muži a ženy se nakazí Covid-19 zhruba stejně, ale riziko úmrtí je u mužů o 31 až 47 procent vyšší. V Německu zemřelo 3.1 procenta známých nakažených mužů, ale pouze 2.7 procenta žen. To může mít různé důvody. Například mužské buňky jsou vybaveny více ACE2 receptory, přes které virus do buněk proniká. Kromě toho je imunitní systém žen obecně aktivnější, a tudíž lépe vybavený pro boj s infekcemi.
Těhotná žena
Závažné případy jsou také častěji pozorovány u těhotných žen. Možná proto, že imunitní systém se během těhotenství vypne, aby plod toleroval. Očkování se proto doporučuje těhotným ženám s již existujícími onemocněními, jako je cukrovka nebo obezita.
