Synonyma
duhovka, „barva očí
Definice
Duhovka je membrána optického aparátu oka. Má otvor ve středu, který představuje žák. Duhovka se skládá z několika vrstev.
Množství pigmentu (barviva) zabudovaného do duhovky určuje barvu oka. Změnou velikosti žák, je regulován dopad světla na sítnici. Toho je dosaženo komplexním propojením nervy a několik svalů.
Klasifikace
- Pigmentový list
- Irisstroma
- Ciliární tělo
Anatomie
Duhovka se skládá ze dvou listů Irisstroma a pigmentového listu. Duhovka stroma obsahuje pojivové tkáně a je umístěn v přední části. Existují také buňky (melanocyty) a krev plavidla.
Za ním je pigmentový list, který se skládá ze dvou částí. V zadní části je vrstva buněk z barvicího pigmentu epitel. Tím je zajištěno, že duhovka bude neprůhledná.
Tato část je zodpovědná za funkci clony clony. Okolo žákpigment epitel je viditelný jako pupilární třásně. Pokud pigment chybí, objeví se duhovka načervenalá (např. V albinismus), což je odraz sítnice, která vypadá červeně.
Barva pigmentové vrstvy je zodpovědná za barvu oka. Přední buněčné vrstvy se svými prodlouženími tvoří sval (Musculus dilatator pupillae), který je odpovědný za dilataci velikosti zornice. Kromě toho existuje další sval (Musculus sphincter pupillae), který je zodpovědný za zúžení zornice.
Kořen duhovky leží na vnější straně a splývá s řasnatým tělem. Tato struktura se skládá ze dvou částí. Zadní část (pars plana) splývá do cévnatka.
Přední část (pars plicata) obsahuje ciliární sval. Tento sval je zodpovědný za zakřivení čočky a tedy za refrakční sílu, tj. Ostré vidění na blízko i na dálku. Čočka je zavěšena na řasnatém těle vlákny (zonula vlákna).
Ciliární těleso má také prodloužení, jejichž buňky (epiteliální buňky) produkují tekutinu, takzvanou komorovou tekutinu. Duhovka rozděluje přední oko na dvě komory, tj. Přední a zadní komoru oka. Obě komory jsou spojeny otvorem ve středu duhovky, zornice.
