Stručné shrnutí
- Průběh onemocnění a prognóza: Závisí na závažnosti SHT, dobrá prognóza u lehkého traumatického poranění mozku, u těžkých následků SHT možné, i fatální průběhy.
- Příznaky: V závislosti na závažnosti SHT bolest hlavy, závratě, nevolnost, poruchy vidění, výpadky paměti, ospalost, bezvědomí,
- Příčiny a rizikové faktory: Poranění lebky a mozku; většinou úrazy, pády při sportu, jízda na kole bez přilby, pracovní úrazy
- Léčba: Podle stupně SHT v mírných případech klid na lůžku, léky proti bolesti, léky proti nevolnosti, při zlomeninách lebky a/nebo krvácení do mozku obvykle operace
- Vyšetření a diagnóza: anamnéza, délka bezvědomí, neurologické testy, zobrazovací techniky jako počítačová tomografie (CT), rentgen (méně často), v případě potřeby magnetická rezonance (MRI)
Co je traumatické poranění mozku?
Pokud vnější síla – jako je pád nebo rána do hlavy – vede ke kombinovanému poranění kostí lebky a mozku, je to známé jako traumatické poranění mozku.
Traumatické poranění mozku je poměrně časté poranění. Odhady uvádějí výskyt 200 až 350 případů na 100,000 XNUMX obyvatel za rok. Lékaři rozlišují různé stupně závažnosti a také různé formy traumatického poranění mozku.
Asi u pěti procent postižených je traumatické poranění mozku těžké. U některých zraněných vede k trvalé potřebě péče nebo dokonce ke smrti. Příkladem lehké formy traumatického poranění mozku je otřes mozku.
Lékaři rozdělují traumatické poranění mozku (SHT) do tří úrovní závažnosti. Rozlišují také uzavřené SHT od otevřeného SHT. Při uzavřeném traumatickém poranění mozku jsou kostěná lebka a pod ní tvrdé meningy nezraněné.
Otřes mozku
Veškeré informace o této lehké formě traumatického poranění mozku najdete v článku Otřes mozku.
Jaké jsou následky traumatického poranění mozku?
O tom, jaké jsou následky traumatického poranění mozku, se nelze paušálně vyjádřit. Délka hojení a to, zda pozdní následky traumatického poranění mozku přetrvávají, závisí především na rozsahu poranění. U mírného traumatického poranění mozku (I. stupeň) je prognóza obvykle dobrá a není třeba se obávat žádných následků.
U těžkého traumatického poranění mozku je naopak třeba počítat s trvalými omezeními a následnými poškozeními. Jak se projeví následky kraniocerebrálního poranění, závisí také na postižené oblasti mozku. Například jsou možné motorické poruchy, jako je ochablá nebo spastická paralýza, ale jsou také možné mentální poruchy.
Asi dvě třetiny dospělých přeživších s těžkým traumatickým poraněním mozku se v důsledku toho stanou z povolání. U dospívajících je to jen asi 20 procent postižených.
Jaká je očekávaná délka života po těžkém traumatickém poranění mozku?
O očekávané délce života po těžkém traumatickém poranění mozku nelze učinit žádná obecná prohlášení. Předpokládá se však, že 40 až 50 procent postižených zemře na následky těžké SHT.
Jak dlouho je člověk nemocný po traumatickém poranění mozku?
Délka nemoci po traumatickém poranění mozku závisí na rozsahu poranění. U mírné SHT, jako je otřes mozku, jsou oběti často v pořádku po několika dnech zotavení. U vážnějšího traumatického poranění mozku někdy uplyne mnoho týdnů a měsíců.
Po pobytu v nemocnici často následuje rehabilitace (rehabilitace) k léčbě sekundárního poškození traumatického poranění mozku. U některých lidí následky zranění přetrvají celý život.
Jaké jsou příznaky traumatického poranění mozku?
- Bolest hlavy
- Závrať
- Nevolnost, zvracení
- Bezvědomí
- Poruchy vidění
- Dezorientace
- Mezery paměti (amnézie), zejména související s dobou kolem nehody
- Kóma
Traumatické poranění mozku lze rozdělit do tří úrovní závažnosti:
- Mírné traumatické poranění mozku (I. stupeň): Pokud dojde k bezvědomí, je časově omezeno na 15 minut nebo méně. Obvykle se nevyskytují žádné neurologické následky.
- Středně těžké traumatické poranění mozku (II. stupeň): Bezvědomí trvá až jednu hodinu. Pozdní účinky jsou možné, ale ne příliš pravděpodobné.
- Těžké traumatické poranění mozku (III. stupeň): Bezvědomí přetrvává déle než jednu hodinu; jsou pravděpodobné neurologické následky.
K posouzení závažnosti traumatického poranění mozku lékaři používají to, co je známé jako Glasgow Coma Scale. Body se přidělují za následující kritéria:
- Otevírání očí: Dochází k němu spontánně, pouze při mluvení, v reakci na bolestivý podnět, nebo vůbec (např. při bezvědomí)?
- Motorická funkce těla: Pohybuje se pacient na výzvu nebo je jeho schopnost pohybu omezená?
Čím lépe a spontánněji postižená osoba ve vztahu k příslušnému kritériu reaguje, tím vyšší je skóre. Naopak, čím nižší skóre, tím závažnější zranění. Lékaři používají Glasgow Coma Scale (skóre GCS) se zahrnutím příznaků k přiřazení traumatu mozku k úrovni závažnosti.
Příznaky, které jsou důsledkem traumatického poranění mozku, také závisí na typu poranění. Jsou známy následující formy poranění hlavy a mozku:
- Kraniální kontuze: je možná bolest hlavy nebo závratě, nevyskytují se poruchy vědomí ani neurologické příznaky. V případě kontuze lebky zůstává mozek nezraněný a nevykazuje žádnou funkční poruchu.
Veškeré informace o této lehké formě traumatického poranění mozku naleznete v článku Otřes mozku.
- Pohmoždění mozku (contusio cerebri): Dochází k bezvědomí, které trvá déle než hodinu až několik dní. Neurologické příznaky, které se objevují, závisí na oblasti mozku, která je zraněna. Patří mezi ně epileptické záchvaty, paralýza, dýchací nebo oběhové potíže a kóma.
- Mozková kontuze (Compressio cerebri): Při tomto traumatickém poranění mozku je mozek pohmožděn buď zvenčí, nebo zvýšeným tlakem zevnitř, jako je krvácení nebo otok mozku. Silné bolesti hlavy, závratě, nevolnost, další neurologické poruchy nebo hluboké bezvědomí jsou možnými příznaky.
- Zlomenina lebeční kalvárie (zlomenina lebky): Rozštěp v lebeční kosti může být hmatatelný nebo může být viditelná prohlubeň. Zdravotníci rozlišují otevřené poranění hlavy, při kterém je mozek částečně obnažen, od zakrytého nebo uzavřeného poranění hlavy (lebka není otevřena).
Jaké jsou příčiny a rizika traumatického poranění mozku?
Kost lebky obklopuje mozek pro jeho ochranu. Vpředu je obličejová lebka skládající se z kostěných očních a nosních důlků a horní a dolní čelisti. Většina mozku je obklopena zadní mozkovnou. Základna lebky obklopuje mozek zespodu. Nachází se zde také průchod pro míchu.
Mozek a mícha společně tvoří centrální nervový systém (CNS).
Ve většině případů je traumatické poranění mozku výsledkem nehody. Častými příčinami jsou pády při sportování bez helmy, jako je jízda na kole nebo lyžování, nebo v práci. Kromě traumatu tupou silou (jako je úder nebo náraz) jsou také možné perforující (propichovací) poranění.
Odhaduje se, že třetina kraniocerebrálních poranění je důsledkem dopravních nehod. Každý třetí z postižených utrpí i jiná zranění – lékaři to pak označují jako polytrauma.
Jaká je léčba traumatického poranění mozku?
Pokud se symptomy traumatického poranění mozku během této doby zvýší, následky, jako je krvácení do mozku, lze rychle rozpoznat a léčit. Léky proti bolesti, jako je paracetamol, se používají k léčbě příznaků, jako jsou bolesti hlavy. Účinné látky, jako je metoklopramid, pomáhají v boji proti nevolnosti.
Pokud dojde k vážnějšímu traumatickému poranění mozku, je vždy nutná hospitalizace. Pokud je pacient v bezvědomí, jsou první léčebná opatření na místě nehody zaměřena na zajištění životních funkcí (jako je oběh a dýchání).
Další léčebné kroky závisí na typu poranění. Otevřená kraniocerebrální traumata, ale v některých případech i kryté zlomeniny lebky a mozkové krvácení, musí být obvykle léčeny chirurgicky.
Pro další léčbu těžkých kraniocerebrálních poranění je vhodné přijetí do specializované nemocnice nebo zařízení časné rehabilitace. Zde je k dispozici specializovaný tým lékařských specialistů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a logopedů. Cílem je trénovat a znovu získat fyzické, duševní a řečové schopnosti.
Jak lékař diagnostikuje traumatické poranění mozku?
Při podezření na kraniocerebrální trauma musí být postižený přijat do nemocnice. Zde na diagnóze obvykle spolupracují traumatičtí chirurgové, ortopedi a neurologové. Při neurologickém vyšetření lékař mimo jiné zkontroluje, zda je dotyčný vnímavý a orientovaný.
Zároveň zjišťuje, zda vnější poranění nesvědčí o traumatickém poranění mozku. U pacientů v bezvědomí poskytuje informace o rozsahu poranění mozku mimo jiné reakce zornice na světelný podnět (známá také jako světelná reakce nebo pupilární reflex).
Pomocí zobrazovacích postupů, jako je rentgenové vyšetření nebo – dnes většinou preferovaná – počítačová tomografie (CT), lze snadno odhalit zlomeniny lebečních kostí a spodiny lební. Viditelná jsou i poranění mozku, jako jsou pohmožděniny, modřiny nebo krvácení.
Pokud na CT nejsou patrné žádné zjevné změny navzdory stávajícím potížím, obvykle následuje zobrazení magnetickou rezonancí (MRI).
