Bez toho nic nefunguje: aorta, lékařsky nazývaná také aorta, tvoří odtokový trakt z srdce k rozvětvení do pánve a noha tepny a funguje takřka „pod vysokým tlakem“ na krev zásobování celého organismu, nepřetržitě, 365 dní v roce, po mnoho desetiletí. Člověk by se proto měl starat o svoji aortu, aby i ve stáří tento úkol obešel rozumně beze stopy.
Co je to aorta?
Aorta je největší tepna v lidském těle a výchozím bodem celého krev zásobování. Vyplývá to z levé komory z srdce, je pak u dospělých asi 2.5–3.5 cm široký v průměru a běží ve tvaru „vycházkové hole“ v délce 30–40 cm, dokud se nerozvětví do iliakálních tepen. Celé tělo krev musí projít tímto cévy než bude dále distribuován do hlavapaže, břicho a nohy.
Anatomie a struktura
Anatomie je u všech lidí stejná, kromě drobných variací: Aorta pochází z levé komory, „vysokotlaký systém“ srdce, a zpočátku běží hlavou, kde se pak oblouky nad srdcem uprostřed truhla na levou stranu těla a nakonec se svažuje dolů a prochází dolů hrudníkem a břichem na levé straně před páteří. První krev plavidla opustit aortu jsou Koronární tepnya poté podél aortálního oblouku zásobovací cévy pro paže a hlava odejít nahoru. V dalším průběhu aorta zásobuje jednotlivé segmenty žeber a celou břišní dutinu krví prostřednictvím definovaných vývodů, než se rozdělí na pravou a levou iliakální tepnu v tzv. „Aortální bifurkaci“ přibližně na úrovni pupku. Ty pak pokračují směrem dolů a dostanou se do pánevní dutiny a nohou.
Funkce a úkoly
Funkce aorty je dodávat krev do celého těla, ve kterém kyslík a živiny jsou dodávány a metabolické odpadní produkty mohou být odstraněny. Aby bylo možné zajistit tento přísun i proti gravitační síle do hlava nebo při nejtěžší fyzické námaze až do poslední svalové buňky musí srdce vytvořit obrovský tlak, arteriální krevní tlak. U zdravého dospělého by to mělo být kolem 120/80 mmHg, tj. Maximálně 120 centimetrů na rtuť sloupec, historicky lékařský měřicí přístroj. Aorta nyní musí odolat tomuto tlaku a odnést ho na periferii, pokud možno bez větších redukcí. Za tímto účelem je stěna aorty do jisté míry roztažitelná, zejména v jejím obloukovitém průběhu, takže si může vytvořit jakýsi tlakový zásobník i v milisekundových intervalech, když srdce aktivně nečerpá. Roztažnost stěny je proto důležitá pro zajištění funkce a je vážně narušena kalcifikací stěny cévy (arterioskleróza).
Nemoci a nemoci
Zákerná věc nemoci aorty je, že postižená osoba si jich často nevšimne, dokud už není pozdě. Jsou většinou bez příznaků, což znamená „bez příznaků“. Základ těchto život ohrožujících klinických obrazů je většinou arterioskleróza a vysoký krevní tlak. Kalcifikace arteriální stěny zhoršuje její roztažnost, zužuje její průměr a může vytlačovat cévní větve do životně důležitých orgánů, jako jsou orgány břišní dutiny. Ten druhý může véstnapříklad pravidelně se opakující bolest břicha po jídle, tj. když střevo potřebuje hodně krve pro trávení a kvůli zúžené cévě ji nemůže dostat. Kalcifikace a zúžení aorty pak následně vede k reakci srdce, která se zvyšuje krevní tlak aby se stále zajistil přísun krve do těla zúženou aortou. To zase ještě více poškodí stěnu cévy - vytváří začarovaný kruh. Dvě bezprostředně život ohrožující mimořádné události jsou „aortální disekce“A„ prasklo aortální aneuryzma. “ Při pitvě se krev zavrtává kalcifikovanými částmi stěny do stěny cévy a brání oběma vaskulárním vývodům do mozek a samotná aorta. Náhlý nástup ostré truhla nebo zpět bolest bez předchozí anamnézy je naléhavým důvodem okamžité volání pohotovostního lékaře! An aortální aneuryzma, na druhé straně je vyboulení stěny cévy kvůli vysoký krevní tlak, který se obvykle vyvíjí v břiše a často zůstává roky bez povšimnutí. Vydutí však ztenčí cévní stěnu aorty, takže se nakonec roztrhne, tj. „praskne“. Možným důsledkem je vnitřní krvácení, které je patrné až skrz bolest když už je pozdě. Rizikové faktory jako vysoký krevní tlak, vysoké hladiny lipidů v krvi, kouření a cukrovka Z tohoto důvodu je třeba se vyhnout nebo léčit mellitus.
