Myšlenka se obecně nazývá Entsinnen názoru nebo názoru. Ale také touhy, nápady a nápady vznikají z myšlenek. Myšlenka je produktem lidského myšlenkového procesu a může mít formu úsudku nebo konceptu.
Co je to myšlenka?
Myšlenka je produktem lidského myšlenkového procesu a může nastat ve formě úsudku nebo konceptu. Myšlenky se mohou objevit jako vědomé myšlenkové operace. Z tohoto důvodu se kognitivní psychologie zvláště zabývá touto formou myšlenek. V tomto případě se jedná o vědomě řízené mentální akce, které směřují k určitému výsledku. Moderní logika se naopak zabývá objektivním významem myšlenek. V případě myšlenek je třeba rozlišovat mezi subjektivní a objektivní. Subjektivní smysl myšlenky znamená její původ a uchopení myšlenky. Jeho objektivní smysl se zabývá doba platnosti myšlenky. V osvícenství se myšlenka používala k označení pouze činnosti porozumění, zatímco v dřívějších dobách měl tento pojem širší rozsah významů. Dodnes se myšlenka primárně týká myšlenkového procesu a jeho konečného výsledku. To, zda je myšlenka věrohodná, správná nebo platná, často nelze určit z její promluvy. Abychom to mohli uvést do praxe, je třeba posoudit fakta. Myšlenky je třeba rozdělit podle původu (geneze) a doba platnosti. S subjektem úzce souvisí vědomí a vnímání myšlenek. Pocházejí z napjatosti a u člověka jsou často neuspořádané hlava. Prezentace myšlenek proto probíhá v písemné, jazykové nebo obrazové formě. Denní snění často vede k artikulaci myšlenkových procesů. Detekovatelné myšlenky jsou elektromagnetické vlny, které vytvářejí vzory v mysli. Myšlenky se prohlubují jejich opakováním. V nejrozšířenějším smyslu jsou myšlenky vůlí člověka podmíněné podvědomou myslí. Mohou být vnímány jako reakce na vnější nebo vnitřní podněty a impulsy. Myšlenky jsou považovány za velmi důležité, protože mají nejen významný vliv na osobu jako takovou, ale také na její schopnost jednat. Proto také rozhodují o životním prostředí.
Funkce a úkol
V oblasti teleosemantiky (filozofie biologie a mysli) se myšlenka vyznačuje svým významem. Myšlenky jsou - zjednodušeně řečeno - odpovědné za ovlivňování nebo spouštění rozhodnutí. Bez svobody myšlení by byl člověk primárně poháněn instinktem. Myšlenky proto umožňují člověku svobodně jednat a tím zajišťují další rozvoj člověka a kultury i celého jeho prostředí. Myšlenky jsou co vést vynálezům a rozhodnutím a jsou z velké části odpovědné za zrychlení života. Nápady a myšlenky tedy vést nejen k technickým inovacím, ale také k obecnému zvyšování standardů. Lidská bytost usiluje o dokonalost a neustále další poznávání. Myšlenky jsou významně zapojeny do tohoto procesu a lze je nazvat jeho základem. Na druhé straně jsou myšlenky zodpovědné za to, že něco představují. Lidé mají v tomto kroku náskok před zvířaty, protože mohou představovat například nebezpečné situace a vypořádat se s nimi různěji než s jinými živými bytostmi. Myšlenky jsou navíc tím, co lidi pohání, a zároveň pro úlevu vedly k potřebě rozptýlení. Silný koncentrace na druhé straně zajišťuje koncentraci smyslů do jednoho bodu. Každý člověk je schopen odlišně formulovat nebo vizualizovat myšlenky a dát jim tak konkrétní podobu. Často se stává, že kreativní lidé jsou méně schopní řídit a formovat myšlenky v jednom bodě. Naproti tomu logické a matematicky zaměřené mysli mají tendenci lépe vést myšlenky do určité míry a umět s nimi pracovat.
Nemoci a nemoci
Myšlenka úzce souvisí s koncentracevšímavost a bdělost. Existují interakcí mezi těmito procesy. Myšlenky mohou být stejně pozitivní, jako mohou být negativní, a se svým spojením s myšlenkovým procesem úzce souvisí s přežvykováním. O tomto přemýšlení se zase říká, že má částečně škodlivý vliv na lidskou psychiku, protože myšlenky také mohou vést s duševními chorobami. Dysforické myšlenky někdy úzce souvisí deprese. Myšlenky mohou být navíc hnací silou zakázaných akcí. Vzhledem k úzkému propojení myšlenek a pocitů je často obtížné objektivně zvážit rozhodnutí o akci a následně na ni znovu odkazovat. Rozhodnutí a nápady, které byly jednou přijaty, jsou často obtížné zahodit. Lidé, kteří hodně uvažují, jsou tedy ještě náchylnější k činům, jejichž důsledky již nemohou neutrálně zvažovat. Mimochodem, kvalita myšlenek, jakmile jsou vytvořeny, závisí na spouštěči myšlenkového procesu. Pokud je tento spouštěč také hybnou silou emočních reakcí, rozhodnutí je o to méně platné a také o to více emocionálně nabité. Myšlenky samy o sobě nejsou trestné, ale akce, která z nich může vyplynout, je.
