Poznámka
Toto je další stránka k našemu tématu:
- Fyzioterapie
Fyzioterapie na neurofyziologickém základě
Rádi bychom diskutovali o následujících metodách neurofyziologické terapie:
- Metoda neurofyziologické terapie podle Bobatha
- Metoda neurofyziologické terapie podle Vojty
- Pop
Obecný úvod
Tyto koncepty léčby se používají hlavně u takzvaných centrálních pohybových poruch u dětí a dospělých. Centrální porucha pohybu je obecný termín pro všechny poruchy držení těla a kontroly pohybu, které jsou založeny na nemoci nebo poškození mozek. Mohou být vrozené, a proto méně často progresivní nebo získané a častěji progresivní.
Časté klinické obrazy u dětí jsou na počátku dětství mozek škody, které se často stávají symptomatickými v důsledku zpoždění ve vývoji pohybu dítěte a případně i v časném stadiu dětství duševní vývoj. Příčiny opožděného nebo narušeného motorického vývoje zahrnují nadměrné (hypertonus) nebo nedostatečné svalové napětí (hypotonus) a změněnou reflexní aktivitu. Účinky se mohou pohybovat od sotva znatelného porucha chůze k těžkému tělesnému a možná mentálnímu postižení.
Stejně závažné dopady na EU nervový systém může být způsobeno dětství kraniocerebrální poranění způsobená nehodami. U dospělých jsou nejčastějšími oblastmi aplikace fyzioterapie na neurofyziologickém základě získané poškození mozek a mícha (centrální nervový systém) nebo nervové dráhy, které k němu vedou. Příklady jsou mrtvicekraniocerebrální poranění, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, paraplegie nebo peroneální paréza (ochrnutí nohy, např
po a zasunutý disk) nebo plexus paresis (ochrnutí paže např. po nehodě). Tzv. Svalové dystrofie (svalová atrofie) u dětí a dospělých také vyžadují intenzivní a komplexní fyzioterapeutickou léčbu. Obecným cílem fyzioterapeutické léčby neurologických onemocnění je zlepšit kvalitu života pacienta.
Fyzioterapie ovlivňuje nejen svalový a kosterní systém, ale také vegetativní (dýchání a krev oběh) a psychologické funkce. Mobilita a výkonnost postižených osob by měla být zvýšena s cílem dosáhnout co největší nezávislosti a integrace do rodiny a společnosti. Zejména v oblasti neurologie je bezpodmínečně nutná interdisciplinární spolupráce s dalšími lékařskými obory, jako jsou lékaři, zdravotní sestry, pracovní terapeuti, logopedi, ortopedičtí technici, psychologové a rodiny, protože pacienti téměř vždy utrpí komplexní zranění.
- Podpora nebo obnova zdravých (fyziologických) pohybových sekvencí
- Propagace v mentální a sociálně-emoční oblasti
- Školení náhradních funkcí (pokud není jinak možné)
- Použití pomůcek (podpěry, kolejnice, invalidní vozík)
- Zpoždění progresivního (postupujícího) kurzu
- Prevence následného poškození (sekundární poškození).
