Fyzioterapeutická léčba na neurofyziologické bázi podle PNF
Proprioceptivní neuromuskulární facilitace (trajektorie pohybu přes funkční jednotku nervu a svalu) byla vyvinuta v polovině 20. století neurofyziologem Hermannem Kabatem a fyzioterapeutkou Maggie Knott v Americe. Výchozím bodem jejich výzkumu byl tehdy častý výskyt poliomyelitida (obrna), která byla doprovázena ochrnutím asi ve 2% případů. Rozdílem v tehdejších léčebných metodách, které se omezovaly hlavně na izolovaný jednorozměrný pohyb svalů, byla trojrozměrnost vyvinutých pohybových vzorů, které byly založeny na spirála struktura svalových řetězců a mnohočetná funkce jednotlivých svalů.
Tyto pohybové vzorce, empiricky testované v té době, lze nalézt v našich každodenních pohybových sekvencích (nenápadné pro netrénované oko). Například v noha postoje a fáze volných nohou, jsme vyškoleni pro normální chod. Metoda PNF využívá skutečnosti, že mozek pamatuje si složité pohybové sekvence, i když je pacient aktuálně není schopen provádět aktivně a nezávisle.
Provádění terapie (PNF)
Zahájení různých pohybových vzorců se provádí součtem vnějších (exteroceptivních) a vnitřních (proprioceptivních) podnětů. Exteroceptivní podněty jsou aplikovány prostřednictvím kůže dotykem, okem kontaktem s očima a prostřednictvím sluchového systému pomocí příkazů. Svalová aktivita je stále častěji iniciována proprioceptivními podněty na vlastním systému vnímání těla (aktivace svalových vřeten, napětí a tlak na klouby).
Z různých počátečních pozic od polohy vleže až do stoje jsou terapeutické synergické (spolupracující) svalové skupiny předem protaženy (= StretchRestretch) a poté aktivovány proti dynamickému odporu. Volba pohybových vzorů a použití různých technik závisí na klinickém obrazu, individuálních pohybových nálezech a cílech pro příslušného pacienta. Opakováním trojrozměrných pohybových vzorů (vzorů), které se skládají z ohýbání /strečink, rozmetací a rotační pohyby, je požadovaná sekvence pohybů automatizována v mozek; regulace svalového napětí, svalové síly, vytrvalost, koordinace a stabilita je podporována.
Přenos naučených pohybových vzorců do každodenního života je také důležitý pro motivaci a nezávislost pacienta při této terapii. K provádění fyzioterapie podle metody PNF je nutná další kvalifikace fyzioterapeuta.
