Nemoci vestibulárního orgánu Zůstatek

Nemoci vestibulárního orgánu

Meniérova choroba nebo Meniérova choroba je choroba vnitřní ucho, která se projevuje třemi charakteristickými příznaky záchvaty závratí, zvonění v uších a ztráta sluchu. Útoky na závratě obvykle začínají náhle a nepředvídatelně a mohou trvat několik minut až hodin. U postižených se zdá, že se vše otočí a trpí nevolnost a zvracení.

Ušní boltce (hučení v uších) je spárován s a ztráta sluchu na postiženou stranu. Příznaky jsou obvykle patrné pouze u jednoho ucha. Ménièrovy útoky se vyskytují přerušovaně a opakují se v nepravidelných intervalech.

Nejčastěji postiženými jsou lidé ve věku od 40 do 60 let. Příčinou tohoto onemocnění je takzvaný „endolymfatický hydrops“. V důsledku posunu minerálních solí (elektrolyty), zvýšení objemu endolymfy v vnitřní ucho dojde, což se tím natáhne a zvýší jeho tlak, čímž detekuje falešné smyslové dojmy.

To, co spouští tento nárůst tekutin, dosud nebylo objasněno. To také ztěžuje terapii Menierovy choroby. Lze léčit pouze příznaky.

Na jedné straně léky proti závratě (antivertiginosa) a nevolnost (antiemetika) pomoc při akutních záchvatech. Současně tyto léky zmírňují sílu záchvatu. Alternativou jsou léky jako betahistin k prevenci (profylaxi), které mají snížit počet záchvatů.

Pozitivní vertigo, také lékařsky známý jako benigní paroxysmální poziční vertigo (BPLS - benigní, záchvaty podobné poziční vertigo), je závrať, která se objevuje při určitých pohybech nebo změnách polohy těla. Pozitivní vertigo je v zásadě neškodné onemocnění, ale pro postižené je obvykle velmi nepříjemné. Často mluví o „kolotoči v hlava".

K náhlému záchvatu závratě často dochází při rychlých změnách v hlava pozice, jako když se napřímíte z polohy vleže, rychle se předkloníte nebo se otočíte v posteli, a obvykle to trvá jen několik sekund. Pozadí těchto závratných kouzel jsou malé, oddělené ušní kameny (otolithy) vnitřní ucho. Když hlava pohybují, vyvolávají druh sání v endolymfické tekutině a předstírají silnou akceleraci mozek.

Senzorické buňky oka naopak poskytují stacionární nepohyblivý obraz. Tato protichůdná informace spouští a závratné kouzlo u postižené osoby. Terapeuticky může ORL lékař provést u pacienta speciální polohovací manévry tak, aby malé ušní kameny opustily klenby a odpočívaly tam, kde již nespouštějí závratné záchvaty.