Podpora nadání
Za účelem podpory stávajícího vysokého talentu jsou obzvláště vhodné hry se soustředěním. Za tímto účelem jsme vyvinuli hru v kombinaci s výrobcem her, který může hravě propagovat nadání. Spojením soustředění a her lze velmi dobře dosáhnout různých cílů.
Klademe zvláštní důraz na vysokou kvalitu a zpracování této hry. V následujícím diagramu vidíte rozdělení inteligence podle Gaussova rozdělení. Hodnoty v malé krabičce odpovídají příslušným IQ.
IQ jako takové je založeno na úvaze, že průměrnému studentovi je přiděleno IQ 100. To znamená, že v jeho srovnávací skupině (= vrstevníci, testovaní stejným testem) lze dosáhnout asi o 50% lepších výsledků. Kromě IQ 100 mu byl přidělen percentilní stupeň (PR) 50.
To znamená, že pomocí percentilového pořadí lze určit, kolik dětí ve srovnávací skupině dosáhlo horších výsledků. Následující tabulka má ilustrovat, do jaké míry souvisí rozsah inteligence a percentil. Inteligenční kvocient (IQ) | hodnocení percentilu (PR) <70 | <2 70-79 | 2-8 80 - 89 | 9 - 23 90 - 109 | 25 - 73 110 - 119 | 75 - 90 120 - 129 | 91 - 97> 129 | > 97 Na základě mnichovského modelu nadání podle Hellera a Hanyho, který byl založen na modelu vyvinutém „triadickým modelem vzájemné závislosti“ FJ Mönkse (viz diagram výše), je třeba jednotlivé schopnosti člověka rozdělit na kognitivní a nekognitivní osobnostní rysy.
Kognitivní charakteristiky Non kognitivní vlastnosti
- Expresivita
- Matematické dovednosti
- Technicko - konstruktivní schopnosti
- Abstraktní
- Výkon paměti
- Logické uvažování
- Všeobecné znalosti
- ...
- Ochota vykonávat a vynakládat úsilí, zvědavost a touha po znalostech
- Strategie práce a zvládání stresu
- Výkonová motivace
- Osobnost
- Tvořivost
- Vyvážený sebepojetí, morální vědomí
- Převzetí odpovědnosti
- ...
Proto by diagnóza všech ovlivňujících faktorů měla být co nejširší, aby bylo možné zkoumat inteligenci co nejpřesněji. Jelikož zejména vnější faktory (= faktory prostředí) podléhají při hodnocení určité subjektivitě, lze určitými podoblastmi faktorů pohotovosti (prediktory) a výkonnostních oblastí (kritérií) prokázat testování inteligence. V testovací situaci lze také vizualizovat některé oblasti nekognitivních osobnostních rysů, jako je zvládání stresu nebo pracovní strategie.
Diagnóza patří do rukou zkušeného psychologa. S ohledem na současný stav znalostí nebude takový průzkum zahrnovat pouze skutečné stanovení inteligenčního kvocientu, ale také průzkum rodičů a učitelů k rozlišení a hodnocení faktorů prostředí a nekognitivních osobnostních rysů. Průzkum mezi spolužáky (= skupina vrstevníků) nebude proveden.
Jelikož je již pro dospělé obtížné provádět tato hodnocení nezávisle na školních ročnících, jsou zvláště děti ve věku základní školy velmi nekritické. Průzkumy prokázaly, že na hodnocení nadání mají zvláštní vliv sympatie, ale také školní úspěchy (jsou-li známy). Znalecké posudky zaměřené na hodnocení nadání obvykle obsahují nejen zjevné informace (datum, podrobnosti inteligenčního testu, anamnézu, důvod vyšetření), ale především prohlášení o chování dítěte během testovací situace a skutečné výsledky vyšetření.
Znalecké posudky obvykle končí závěrem psychologa ohledně hodnocení nadání. Tato prohlášení mohou obsahovat další informace z rozhovorů s rodiči a učiteli. Tyto rozhovory (viz výše) mohou být obzvláště užitečné, protože obě skupiny již doprovázely dítě po delší dobu a byly schopny ho poznat v různých situacích.
Který test se používá k měření inteligence se liší. Protože zpravodajský kvocient jako takový není obecně platným měřítkem, ale odráží pouze současný stav inteligence ve vztahu ke konkrétnímu zkušebnímu postupu, je třeba v takové zprávě uvést, které postupy byly použity. Všechny testovací postupy, které psycholog používá v souvislosti s diagnostikou inteligence, musí podléhat určitým kritériím kvality objektivnost.
Proto obvykle dosáhnou dobra spolehlivost, kterým se rozumí spolehlivost (měřená hodnota a skutečná hodnota souhlasí s vysokou mírou pravděpodobnosti). Testy inteligence jsou založeny na různých kritériích kvality, takže lze předpokládat, že o správnosti výsledku testu není třeba pochybovat (= doba platnosti). Výsledek musí být samozřejmě také objektivní, tj. Nesmí být ovlivňován ani během představení, ani při hodnocení či interpretaci výsledku.
Protože existuje mnoho různých postupů pro stanovení inteligenčního kvocientu, a tedy pro měření inteligence a individuální úrovně vývoje, bude zde jako příklad diskutováno pouze několik testovacích postupů. Na jedné straně je to způsobeno poměrně častým používáním HAWIK (Hamburger Wechsler Intelligenztest für Kinder), CFT (Culture Fair Intelligence Test) a Mnichova Vysoká nadání Baterie, která se zvláštním způsobem snaží zohlednit různé aspekty podle modelu nadání podle Hellera a Hanyho (viz výše). HAWIK testuje pomocí různých dílčích testů, jako je vyplňování obrázků, všeobecné znalosti, výpočetní myšlení atd.
praktická, slovní a obecná inteligence. CFT měří individuální schopnost dítěte rozpoznávat pravidla a identifikovat určité vlastnosti. Měří také míru, do jaké je dítě schopné neverbálního rozpoznání a řešení problému.
Test se skládá z pěti různých dílčích testů. Jedním testovacím postupem, který již zahrnuje průzkum učitelů ve formě kontrolního seznamu, je Mnichovská baterie s vysokou odolností od společnosti Heller a Perleth, která je v současné době stále ve vývoji. Na základě Mnichovského modelu nadání jsou jednotlivé aspekty, které určují vývoj do studia jsou integrovány speciální talenty. Kromě obecných aspektů týkajících se kognitivních schopností dítěte se tedy bude řešit také otázka sociálních kompetencí, motivace, osobních zájmů a převládajícího školního a rodinného klimatu. Tento testovací postup bude zpočátku k dispozici ve dvou různých vydáních: jako MHBT pro základní školu a jako MHBT pro střední školu.
