Související příznaky Quinckeho edému | Quinckeho edém

Související příznaky Quinckeho edému

Alergický Quinckeho edém může být doprovázen typickými příznaky, jako je kopřivka a svědění. Svědění pak obvykle postihuje celou pokožku a nejen konkrétní část těla. Dále se může objevit zarudnutí očí.

V případě nealergického Quinckeho edému mohou kromě otoku existovat i doprovodné příznaky. Například otok jazyk a rty jsou spojeny s nepravidelnou a obtížnou řečí. Otoky hrtan a glottis vede k dušnosti a inspiračnímu stridoru.

To je pískání, ostré dýchání zvuk, který je slyšet při vdechování. Pro Quinckeho edém je také typické pocení a panika. Těžká otok očních víček může také způsobit poruchy zraku nebo dokonce poranění očí. Výrazný alergická reakce může vést k závratím a oběhovým problémům až k oběhovému selhání.

Léčba Quinckeho edému

Akutní angioedém je obvykle léčen protizánětlivými a antialergickými léky. V případě akutního alergická reakce, různé léky se podávají přímo prostřednictvím žíla, takže je dosaženo rychlého nástupu účinku. Patří sem kortikosteroidy, antihistaminika nebo dokonce adrenalin.

Posledně jmenovaný se používá jako nouzový lék v případě vážných oběhových problémů. Profylakticky je nejdůležitějším opatřením v případě alergického angioedému vyhnout se alergenům. Je třeba přísně se vyhýbat potravinám nebo jiným alergenům.

If angioedém je způsobena drogou, léčba je změněna na jinou drogu. Pokud již došlo ke komplikacím, například oteklé hrtanmusí být přijata absolutní nouzová opatření. V tomto případě musí být dýchací cesty zajištěny a tracheotomie.

Jedná se tracheotomie který umožňuje ventilaci pacienta navzdory otoku hrtan. Léčba vrozeného otoku Quincke se zásadně liší od léčby otoku alergického Quinkce. Antihistaminika a kortikosteroidy jsou v tomto případě neúčinné.

Pacienti trpící dědičným Quinckeho edémem vyžadují dlouhodobou profylaxi. K tomu jsou k dispozici různé léky. Jedním z nich je Icatibant, což je bradykinin Antagonista receptoru B2.

Tato látka blokuje vazebné místo poslové látky bradykinin, který je do značné míry zodpovědný za vývoj otoku Quinckeho. Alternativně může být profylaxe u mužů hormonů, tzv androgeny, mohou být považovány. Ty zabraňují rozvoji Quinckeho edému neznámým mechanismem.

V akutních případech vrozeného Quinckeho edému lze použít nouzovou terapii koncentrátem inhibitoru C1 esterázy. Tento protein nahrazuje protein, který je v těle obsažen v příliš nízkých dávkách při vrozeném Quinckeho edému. Takový koncentrát se také podává profylakticky před větším chirurgickým zákrokem, protože i tak se zvyšuje riziko Quinckeho edému.