Stres | Příčiny infarktu

Stres

A srdce útok je často způsoben emočním stresem nebo fyzickou námahou. Je to také způsobeno ohromujícími emocionálními událostmi, jako je náhlá smrt blízké osoby, skvělá šok nebo velké vzrušení (např. jako divák na stadionu sledující konečné vítězství Světového poháru). V takových případech srdce k útoku dochází, když se člověk právě chystal zotavit po stresujícím období, například u starších lidí často několik týdnů po odchodu do důchodu.

Důvodem je pravděpodobně stres hormonů a změny v autonomní nervový systém. Kvůli neustálému napětí, krev tlak je trvale zvýšen a tím i riziko arterioskleróza, nejdůležitější rizikový faktor pro a srdce útok, zvyšuje se. Více než třetina všech infarktů se vyskytuje v časných ranních hodinách a navíc pětina všech infarktů se objevuje v pondělí na začátku týdne.

Důvodem je pravděpodobně to, že krev je viskóznější ráno než odpoledne, krevní tlak je vyšší a puls je rychlejší. Pokud nyní navíc silný stres ovlivňuje potenciálně již ohrožené lidi infarktem, přijde to spíš na srdeční infarkt než na jinou denní dobu. Ve studii bylo prokázáno, že také příčiny vzteku mohou být příčinou srdečních infarktů. Riziko a infarkt lze snížit redukcí stresu, například pomocí tréninku zvládání agresivity.

Pro mladé lidi

Jednou z nejdůležitějších příčin a infarkt je stupeň ztvrdnutí tepen (arterioskleróza, plaky se hromadí v tepnách). Určitý stupeň arterioskleróza je často zjistitelný iu mladých lidí. Plakety omezují krev průtok, protože průměr a pružnost cévy klesá v důsledku usazenin.

Studie provedené na padlých vojácích v korejské válce ukázaly, že mastné usazeniny na tepna stěny byly již přítomny u třetiny mladých mužů. U jednoho z deseti byly usazeniny tak výrazné, že jich bylo několik plavidla byly téměř zavřené. Kromě toho mladí lidé také patří do rizikové skupiny pro infarkty, pokud jsou silnými kuřáky, nadváha nebo jsou profesionálně velmi stresovaní.

Vrozená onemocnění, jako jsou lipometabolické poruchy (např. Familiární hypercholesterolémie) může být také příčinou infarktu v mladém věku. I extrémní sportovci, kteří jsou zjevně dobře trénovaní a fit, mohou mít slabé srdce, a proto mají zvýšené riziko utrpení a infarkt. Riziko srdečního záchvatu stresem však stoupá obvykle pouze u lidí s před onemocněním, jako je Arterioskleróza, lidé zdraví zdravým kontejnerem v krátké době snášejí také silný emoční stres.

Mírná konzumace alkoholu (např. Sklenka vína týdně) může snížit riziko infarktu. Zejména mírná konzumace červeného vína má často pozitivní vliv na riziko infarktu. Některé látky (antioxidanty) v červeném víně zpomalují štěpení oxidu dusnatého v krvi, což snižuje riziko usazenin v krvi plavidla.

Hodnoty lipidů v krvi lze také pozitivně změnit pomocí červeného vína. Ochranný účinek alkoholu na srdce se však vztahuje pouze na velmi mírnou konzumaci, protože konzumace alkoholu je obecně považována za škodlivou pro kardiovaskulární systém. Naproti tomu vyšší konzumace alkoholu přímo poškozuje srdeční sval a zvyšuje riziko infarktu.

Odhaduje se, že až 60 procent všech dilatovaných kardiomyopatií (abnormální dilatace srdečního svalu) je způsobeno zneužíváním alkoholu. Alkohol vede ke zvýšení krevní tlak, protože alkohol má stimulační účinek na autonomii nervový systém. Tlukot srdce se zrychluje a krev se do těla pumpuje silněji, což vede k palpitacím po alkoholu krevní tlak je trvale příliš vysoká, stěny krve plavidla mohou být poškozeny a usazeniny tuku, vápník a pojivové tkáně (arterioskleróza).

Navíc chronicky vysoký krevní tlak vede k poškození srdce, jako je patologické zesílení srdečního svalu, srdeční arytmie, fibrilace síní nebo srdeční nedostatečnost. Zvláště pokud již existují další rizikové faktory pro rozvoj infarktu (např nadváha, nedostatek cvičení, cukrovka, vysoký krevní tlak), riziko infarktu se extrémně zvyšuje požitím alkoholu. Nadváha je také významným rizikovým faktorem pro infarkt. Protože alkohol obsahuje hodně kalorií„Konzumace alkoholu vede ke zvýšenému přírůstku hmotnosti a tím také ke zvýšení rizika infarktu. Je třeba také poznamenat, že pravidelná konzumace alkoholu poškozuje játra a podporuje další nemoci (např rakovina).