Subdurální hematom

Subdurální hematom (SDH) (synonyma: Subdurální hematom; akutní netraumatické subdurální krvácení; akutní netraumatické subdurální krvácení; akutní subdurální hematom; chronický subdurální hematom; duralové krvácení; duralní hematom; nontraumatické; nontraumatické subdurální krvácení; subakutní subdurální krvácení; subakutní subdurální krvácení; subakurální subdurální krvácení; subakutní subdurální krvácení; subakutní subdurální krvácení; subakutní subtentorální krvácení; subtentorial krvácení; subdurální hematom; traumatický subdurální hematom; traumatické subdurální krvácení; traumatické subdurální krvácení; ICD-10 S06: Traumatické subdurální krvácení; ICD-5 S10: Traumatické subdurální krvácení; ICD-06.5 I10 : Subdurální krvácení (netraumatické)) krvácí do subdurálního prostoru lebka (mezi dura mater (tvrdě meningy) a arachnoidální mater (pavučinová membrána; střední meningy)) nebo jednodušeji mezi dvěma meningy obklopujícími mozek.

Subdurální hematom patří k intrakraniálnímu krvácení (krvácení do mozku uvnitř lebka) a podobně epidurální hematom a subarachnoidální krvácení (SAB), je extracerebrální krvácení (mimo lebka; v oblasti meningy/ meninges), a proto je třeba jej odlišit od intracerebrálního krvácení (ICB; mozek krvácení).

Rozlišují se tyto formy:

  • Akutní subdurální hematom (aSDH).
    • Po těžké traumatické poranění mozku (TBI) s pohmožděninami mozku (mozkové pohmožděniny).
    • Krvácení se vyvíjí během několika hodin; nitrolební tlak se zvyšuje
    • Je doprovázeno ztrátou vědomí
  • Chronický subdurální hematom (cSDH) (interval> dva týdny od traumatu).
    • Postiženi jsou zejména starší pacienti a alkoholici po malém traumatu (menší trauma) s malým krvácením a pacienti užívající antikoagulancia (antikoagulancia).
    • Příznaky se vyvíjejí během týdnů
    • Pacienti si často nepamatují příčinnou událost.

Traumatický subdurální hematom se nachází u 10–20% všech traumatických mozek zranění (TBI).

V asi 20% případů byl použit jiný typ hematomu, jako je subarachnoidální krvácení nebo je kromě subdurálního hematomu přítomno intracerebrální krvácení (ICB).

Špičková incidence: ve věku od 70 do 79 let se riziko subdurálního hematomu zvyšuje pětkrát.

Incidence (frekvence nových případů) chronického subdurálního hematomu je přibližně 5 případů na 100,000 XNUMX lidí ročně (v západních zemích).

Průběh a prognóza: Prognóza subdurálního hematomu závisí na velikosti hematomu a jeho příznacích. Pokud je hematom rozpoznán a léčen včas, prognóza je dobrá. Akutní subdurální krvácení je nouzové - existuje nebezpečí pro život! Pro uvolnění mozku je třeba co nejdříve provést kraniotomii (chirurgické otevření kostní lebky) s otevřením tvrdé pleny a evakuaci hematomu (odstranění hematomu). To je jediný způsob, jak zabránit zvýšení nitrolebního tlaku a život ohrožujícímu poškození mozku. Chronická subdurální krvácení jsou také obvykle operována, pouze zde je časové okno větší. Pokud chronický subdurální hematom nezpůsobuje žádné příznaky, lze nejprve počkat na léčbu. Krvácení však musí být sledováno pravidelným CT vyšetřením. Je dokonce možné, že malé chronické subdurální hematomy spontánně ustoupí.

Letalita (úmrtnost na základě celkového počtu osob s onemocněním) akutního subdurálního hematomu se pohybuje od 30% do 80%.