Synonyma v širším smyslu
Meniérová nemoc; vnitřní ucho závrať, najednou ztráta sluchu, rovnováha, závratě.
Definice
Meniérova choroba je chorobou vnitřní ucho a byl poprvé a působivě popsán v roce 1861 francouzským lékařem Prosperem Menièrem. meniérová nemoc je charakterizována zvýšenou akumulací tekutiny (hydropsu) v membranózním labyrintu vnitřní ucho (viz Anatomie ucha). To má za následek patologické zvýšení tlaku ve vnitřním uchu.
Toto zvýšení tlaku vede k typickým známkám onemocnění (stížnosti na příznaky): náhlé, nevyprovokované závrať, jednostranné zvonění v uších (hučení v uších) a jednostranný ztráta sluchu nebo poškození sluchu. Nevolnost a zvracení může také dojít.
- Vnější ucho
- Ušní bubínek
- Orgán rovnováhy
- Sluchový nerv (akustický nerv)
- Trubka
- Mastoidní proces (mastoid)
Alternativní příčiny Diferenciální diagnostika
Náhlá ztráta sluchu v jednom uchu a možný hluk v uchu (hučení v uších) Je diferenciální diagnostika na Meniérovu chorobu. Je možné, že první záchvaty Menierovy choroby se projeví bez závratí, proto je nutné pozorování a nepřetržitá péče o pacienta, aby bylo možné tyto dva stavy rozlišit. Pokud příčina potíží spočívá v oblasti ortopedie nebo interního lékařství, jsou nejčastějšími příčinami podobných příznaků léčba potíží s krční páteří nebo eliminace alergenů.
Zánět sluchového ústrojí nebo vnitřní ucho jsou také důležité diagnózy, které je třeba na cestě k diagnostice Menierovy choroby vyloučit. Psychogenní závrať je důležité diferenciální diagnostika alternativní příčina Meniérovy choroby Zde jsou záchvaty závratí obvykle doprovázeny silnými pocity nejistoty, panický záchvat, silné bušení srdce, pocení a extrémní strach. Tyto záchvaty závratí nepocházejí z orgánu vyvážit do ucha, a proto podléhají různým terapeutickým opatřením než Menièrovy útoky. Psychologická péče k odstranění úzkosti hraje důležitou roli v léčbě psychogenního závratí.
