Behcetova choroba

Úvod

Behcetova choroba je zánět malého krev plavidla, tzv vaskulitida. Tato nemoc je pojmenována po tureckém lékaři Hulusovi Behcetovi, který tuto chorobu poprvé popsal v roce 1937. Kromě vaskulitidase nemoc může projevit i v jiných orgánových systémech. Příčina nebyla dosud jasně objasněna.

Příznaky Behcetovy choroby

Behcetova choroba je systematické onemocnění, což znamená, že se nemoc může rozšířit do celého orgánového systému. Ve výsledku se u každého pacienta mohou objevit různé příznaky s různým stupněm závažnosti. Patří mezi ně: Mezi hlavní příznaky Behcetovy choroby patří bolestivé afty v ústa, které se většinou vyskytují v zadní části úst, afty nebo ulcerace v genitální oblasti a zánět střední vrstvy oka.

Další doprovodné příznaky u některých pacientů jsou různé kožní změny. Mohou být akné-jako pustuly, vlasový kořínek zánět, vředy, zauzlování nebo sklon k podráždění kůže. Protože Behcetova choroba postupuje v relapsech, vždy existují intervaly bez příznaků.

Časné příznaky jsou hlavně opakující se afty.

• Afty nebo ulcerace v ústech
• Afty nebo ulcerace konečníku
• Záněty oka
• Změny kůže a podráždění kůže
• Stížnosti na gastrointestinální trakt
• zánět kloubů
• Zapojení nervového systému

Terapie Behcetovy choroby spočívá hlavně v podávání kortizon. Podává se buď ve formě tablet, nebo intravenózně, mimo jiné v závislosti na stav a závažnost pacientových příznaků.

Kortizon inhibuje zánět v těle. Místní aplikace kortizon, např. ve formě masti, je také možný pro zvenčí viditelné záněty, jako jsou oční záněty. V případě velmi závažného průběhu onemocnění nebo relapsů lze předepsat další nebo alternativní imunosupresivní lék. Imunosupresivní léčivo snižuje funkci imunitní systém omezením růstu imunitních buněk. V případě patologického postižení centrální části se často podává kombinace obou léků nervový systém.