Maligní degenerace ženské prsní tkáně (lat. „Mamma“) se nazývá karcinom prsu. Zejména v západních zemích karcinom prsu je nejběžnějším typem rakoviny a statisticky vzato u každé devíti žen se rakovina během jejího života rozvine.
Vrchol onemocnění je kolem 45 let a riziko se po něm opět zvyšuje menopauza. Proliferující rakovinu prsu lze rozdělit do dvou forem podle toho, kde k ní dochází:
- Lobulární karcinom, který se nachází na žlázových lalůčcích prsní tkáně, a
- Duktální karcinom lokalizovaný v žlázových vývodech prsu.
Jsou známy i jiné formy karcinomu prsu, ale vyskytují se mnohem méně často. Patří mezi ně zánětlivý karcinom prsu, který je také nejnebezpečnější formou.
Takzvaný „karcinom in situ“ naproti tomu ještě neroste invazivně (ničí tkáň), a má tedy lepší prognózu, ale je možný vývoj do invazivně rostoucího karcinomu prsu. Pagetova nemoc mléčné žlázy je forma karcinom prsu který se zpočátku projevuje hlavně skrz ekzém formace v bradavka plocha. Tento ekzém je velmi svědivá.
Zatímco změny v bradavka způsobené Pagetova nemoc byly popsány již v roce 1856, tyto změny nebyly spojeny s karcinom prsu (karcinom prsu) do roku 1874 J. Paget. J. Paget provedl studii na 15 pacientech, u nichž zjistil, že vykazují podobná poranění bradavka a o několik let později se u všech vyvinula prsa rakovina. V následujících letech bylo provedeno mnoho dalších studií a experimentů za účelem zjištění patomechanismu (progrese / vývoje onemocnění). Nejdůležitější studii však provedl Jacobeus v roce 1904, který ji identifikoval Pagetova nemoc jako interduktální rakovina. V té době se však stále věřilo, že to rakovina byl prekancerózní stav, rakovina apokrinních žláz nebo chronická degenerativní změna kůže.
