Důsledky vody v plicích
Průběh pneumonie se mohou lišit v závislosti na věku, stavu imunitní obrany, typu patogenu a použité terapii. Očekává se, že mladí a dříve zdraví jedinci budou vyléčeni přibližně po čtyřech až šesti týdnech. Nicméně, staré a zdraví- omezený počet lidí má možnost delšího průběhu onemocnění nebo pomalejšího zotavení.
Bronchiektáza (dilatace plicní alveoly) a plicní fibróza (zjizvení plíce tkáň), zejména v chronických případech. Další komplikace v kontextu pneumonie jsou také možné. Například, hnis (tzv. pleurální empyém) nebo tekutina (tzv pleurální výpotek) se mohou hromadit v pleurální mezeře, v prostoru mezi plíce membrána pokrývající plíce a křičelPokud to povede k přísnému omezení dýchání, lékař může odstranit tekutinu přes a propíchnout a tím vést ke zlepšení dýchacích potíží.
V nejhorším případě pneumonie by se také mohly šířit v krevním řečišti a vyvinout se v takzvanou sepsi (krev otrava). V tomto případě mohou patogeny ovlivnit další orgány, například srdce nebo ledviny, což může vést ke ztrátě funkce a nakonec k úmrtí. V důsledku zadržování vody v plicích v důsledku srdce or ledvina při rozvoji plicního edému může dojít k slabosti, těžké respirační tísni.
Ve velmi závažných případech mohou sliznice, nos a konečky prstů na rukou a nohou zmodrají, protože plíce již nemohou zásobovat tkáň dostatečným množstvím kyslíku. Pleurální empyém je také důsledkem voda v plicích a popisuje akumulaci hnis v plíce plocha. Je proto vhodné zabývat se také tímto tématem: Pleurální empyém - co je za tím?
Aby bylo možné diagnostikovat voda v plicích or plicní otok, je nutná adekvátní anamnéza, tj. rozhovor s pacientem, aby se zjistily příznaky a zjistily možné příčiny. Pak je nutné klinické vyšetření. Během tohoto vyšetření se hodnotí celkový obraz pacienta, aby se zjistilo, zda existují nějaké vnější znaky, jako je bledost nebo namodralé zbarvené rty nebo prsty (známky cyanóza, tj. nedostatek kyslíku).
Stejně tak zkoušející již věnuje pozornost pacientovi dýchání, ať už dýchá intenzivněji, používá dýchací svaly (např. sedí vzpřímeně s podepřenými pažemi), kašle nebo pokud již bez stetoskopu uslyšíte zvuky dechu a rychlejší dýchání. Následuje perkuse a auskultace, během nichž jsou plíce podrobněji vyšetřeny. Během auskultace je zvláštní pozornost věnována tzv. Racku, vlhkému chrastítku, který se kromě normálního zvuku vyskytuje i jako sekundární zvuk. dýchání zvuk a je slyšet hlavně v dolních částech plic.
Také klepání (perkuse) plic často naznačuje vodu v plicích. Pro potvrzení diagnózy, an Rentgen se často bere. Na základě toho může zkoušející identifikovat typické změny v závislosti na závažnosti a rozsahu plicní otok.
Pokud je podkladový srdce mají být vyšetřeny nemoci, EKG (elektrokardiogram) nebo srdce ultrazvuk (echokardiografie) lze provést. K určení závažnosti respirační tísně, a krev analýza plynů krví z ušního lalůčku nebo zápěstí lze provést. Obsah kyslíku a oxidu uhličitého v krev se měří. Samozřejmě je třeba poznamenat, že v případě nouze, tj. Když plicní otok je velmi akutní, diagnóza musí být stanovena rychleji, aby bylo možné rychleji zahájit správná opatření. To pak může eliminovat potřebu zdlouhavých vyšetření, jako je podrobná a zdlouhavá anamnéza.
