Diagnóza | Mozkové krvácení

Diagnóza

K diagnostice ICB jsou vyžadovány zobrazovací techniky. Na počítačovém tomogramu (CT) lze po 30 hodinách pomocí nového CT zkontrolovat umístění a velikost krvácení a také zvětšení velikosti (možné až o 24%). MRI hlava (MRI hlavy) a MRI mozek mohou také detekovat krvácení, ale jsou to metody druhé volby kvůli ceně, dostupnosti a obvykle významně omezenému obecnému stav pacienta. Kvůli charakteristickým změnám signálu v MRI hlava, lze také detekovat starší krvácení a pro vizualizaci lze použít speciální postupy plavidla detekovat možné malformace nebo dilatace (MRI angiografie).

Za normálních okolností nejsou indikována žádná další laboratorní diagnostická vyšetření, jako je vyšetření parametrů mozkomíšního moku (CSF). Při akutní diagnóze a mozkové krvácení, diagnostickým nástrojem první volby je CT, protože jej lze provést velmi rychle a snadno. Toto je nejúčinnější způsob, jak získat informace v nouzové situaci.

MRT je však také důležitým diagnostickým nástrojem. Zejména v případě nejistých nálezů v CT, poměrně pomalu se rozvíjející symptomatologie nebo nejisté symptomatologie, může MRI poskytnout rozšířené nálezy. V některých případech jsou vhodnější k vyloučení dalších možných diagnóz. Zejména v případě podezření na chronické krvácení je MRI obvykle lepší než CT. Kromě toho se MRI také používá v průběhu onemocnění ke zúžení a zobrazení příčin, jako jsou vaskulární změny, nádory a další.

Chirurgie pro mozkové krvácení

A mozkové krvácení se léčí různými způsoby, v závislosti na místě a rozsahu krvácení. Kromě možnosti ovlivnit průběh krvácení podáváním určitých léků může být nezbytná neurochirurgická operace. Před chirurgickým zákrokem je nezbytné diagnostické zobrazování, protože před operací je nutné určit místo krvácení.

Počítačová tomografie může rychle poskytnout podrobný obraz poranění, a proto se obvykle používá v případech mozkové krvácení. Chirurgické odstranění výpotku krev v mozek vždy zahrnuje otevření lebka. V případě povrchového krvácení může stačit otevření lebka na místě krev nashromáždění.

V některých případech musí být nalezen a zastaven zdroj krvácení a krev musí být odstraněny pomocí minimálně invazivních postupů. V případě potřeby to lze provést pomocí robota nebo „ručně“. To, jaké metody se v jednotlivých případech použijí, závisí na typu krvácení, dovednostech chirurga a vybavení nemocnice.

Pokud je pro mozkové krvácení nezbytný chirurgický zákrok, provádí se obvykle během prvních 72 hodin po výskytu krvácení a může zlepšit prognózu postiženého. Klikněte zde pro hlavní stránku na toto téma: Chirurgie pro mozkové krvácení Chirurgie pro mozkové krvácení není neobvyklá, ale ne každé mozkové krvácení samo o sobě vyžaduje chirurgický zákrok. Existují kritéria pro rozhodnutí, zda operovat nebo neoperovat mozkové krvácení.

Takzvaná epidurální krvácení musí být vždy operována jako okamžitá úleva od mozek musí být zaručeno. Jinak existuje riziko modřin a nevratného poškození. V případě krvácení z aneuryzmatu (subarachnoidální krvácení), rozhodnutí o chirurgické terapii aneuryzmatu se provádí individuálně.

Je také možné léčit aneuryzma katétrem (intervenčním). Subdurální hematomy se léčí chirurgicky, pokud se vyskytnou symptomatické příznaky zvýšeného intrakraniálního tlaku nebo pokud dojde k zúžení mozku. Za chirurgický zákrok hovoří i zhoršení stavu vědomí a orientace postiženého. O intracerebrálních krváceních se rozhoduje vždy případ od případu.

Zda by měla být operace provedena, je vždy zvažováno individuálně. Cerebelární krvácení je obvykle pravděpodobnější, že bude operováno. Rozsáhlé krvácení do komor mozku je také důvodem pro operaci.

Chirurgická léčba se nedoporučuje pro každé mozkové krvácení. V tomto případě se provádějí konzervativní terapie, které mají různé cíle a liší se v závislosti na typu mozkového krvácení. Těžká intracerebrální krvácení jsou léčena na jednotce intenzivní péče.

Ve většině případů jsou postižení pacienti ventilováni a sedativem. Získávají bolest terapie a jsou sledováni. Kromě toho krevní tlak je upravena na systolickou hodnotu pod 140 mmHg.

Důležitým cílem je monitoring srážení. Antikoagulační léčba je přerušena, aby se zabránilo dalšímu krvácení. V případě potřeby se podávají koagulační faktory nebo se užívají léky, které ruší účinek antikoagulancií.

Dalším důležitým cílem je snížit tlak v mozku. K dosažení tohoto cíle se používají různé terapeutické možnosti. Mozkovou vodu nebo krev lze odvádět malou hadičkou v komorovém systému.

Tomu se říká vnější ventrikulární drenáž. Dále lze podávat léky ke snížení mozkového tlaku. Trvání operace pro mozkové krvácení nelze obecně stanovit.

Má to několik důvodů. Mozková krvácení nejsou léčena jednou a stejnou operací, jednak proto, že mohou mít různou povahu, jednak proto, že se liší jejich rozsahem a lokalizací. Ve většině případů však lze předpokládat, že operace bude trvat několik hodin, protože se jedná o poměrně složitou operaci.