Funkčnost chemických synapsí Synaptická štěrbina

Funkčnost chemických synapsí

Kdykoli a nervová buňka vysílá signál do svalu, žlázy nebo jiné nervové buňky, přenos probíhá přes synaptickou mezeru, která je široká jen asi 20 - 30 nanometrů. Dlouhé prodloužení nervových buněk (nazývané také „axony“) vedou nervový impuls (tj. „akční potenciál“) Od středu nervová buňka do cílové buňky. Synaptická mezera se nachází mezi axon a cílová buňka (například svalová buňka).

Na presynaptické membráně - tj. Na membráně umístěné na konci axon - takzvané synaptické vezikuly nalít a neurotransmiter do synaptické mezery. Na druhém konci synaptická rozštěp, v našem příkladu je svalová buňka s postsynaptickou membránou, tj. membránou umístěnou za synaptická rozštěp. Tato membrána obsahuje receptory, které přenášejí akční potenciál jakmile neurotransmiter váže se na to.

Dobře známý neurotransmiter je například dopamin (známé z drogy kokain!). Jakmile se na postsynaptické membráně vytvoří dostatečné akční potenciály, svalová buňka reaguje a stahuje se. Totéž platí pro žlázové buňky nebo jiné nervové buňky. K přenosu signálu dochází během několika milisekund. V případě elektrického synapsy, přenos probíhá přímo prostřednictvím elektrických impulsů bez chemického modelování.

neurotransmitery

Neurotransmitery jsou nosné látky, které přenášejí signál z jedné nervová buňka jinému. Směrovaný signál může být buď aktivace nebo inhibice následující nervové buňky. To závisí na tom, která poselská látka je zahrnuta a jaké receptory jsou přítomny na postsynaptické membráně druhé nervové buňky.

Existuje mnoho různých typů neurotransmiterů, které mohou působit v centrálním i periferním nervovém systému. Acetylcholin je velmi důležitá poselská látka lidského těla. Mnohým slouží jako vysílač synapsy, oba ve středu nervový systém, která zahrnuje mozek a míchaa na periferii nervový systém, který zahrnuje celý nervový systém kromě centrálního.

Na periferii nervový systém, acetylcholin má dvě důležité funkce. Na jedné straně je to poselská látka, která přenáší vzrušení z nervové buňky do svalu. Na druhé straně slouží k přenosu signálů v autonomním nervovém systému, který řídí funkce, jako je trávení nebo sekrece potu, tj. Procesy, které nemůžeme vědomě ovládat.Dopamin je vysílač, který hraje roli hlavně v centrální nervové soustavě.

Na jedné straně se podílí na zahájení a koordinace pohybu. Ztráta jistoty dopamin- produkující nervové buňky lze vidět například ve formě Parkinsonovy choroby (Parkinsonova choroba). Má také důležitou funkci při rozvoji motivace a řízení.

Ve spojení s norepinefrinem má také účinek zvyšující štěstí. Proto je také známé jako jedno z „štěstí“ hormonů“. Ve zbytku těla má podobný účinek jako adrenalin nebo Noradrenalinunapříklad zvýšením krev tlak. V určitých dávkách zvyšuje krev tok do břišních orgánů, včetně ledvin.