Kdy potřebuji bederní punkci?
Zpravidla bederní propíchnout je kontraindikován, když je zvýšen intrakraniální tlak, tj. neměl by být prováděn. Z následujícího důvodu: Když je mozkomíšní mok vypouštěn z prostoru mozkomíšního moku (komora obklopující mozek a mícha kde se nachází mozkomíšní mok) míchy během bederní propíchnout, mozek se posune dolů směrem k mícha. I když to není problém u zdravého pacienta bez zvýšeného intrakraniálního tlaku, kombinace zvýšeného intrakraniálního tlaku a bederní propíchnout nese riziko zúžení mozek stonek mozkem tlačí shora shora do velkého lebečního otvoru (foramen magnum). Takové uvěznění je naprosto život ohrožující, což vysvětluje kontraindikaci lumbální punkce v případě zvýšeného intrakraniálního tlaku. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je podezření na idiopatickou intrakraniální hypertenzi (pseudotumor cerebri). I v tomto případě však musí být před lumbální punkcí provedeno CT vyšetření, aby bylo zajištěno, že je prakticky vyloučeno spuštění uvěznění lumbální punkcí.
Co je to sonda ICP?
Sonda pro intrakraniální tlak se používá hlavně v případech závažného stavu kraniocerebrální trauma nebo jiné nemoci (např. nádor, výrazné mrtvice) s výrazným zvýšením intrakraniálního tlaku pro přesné měření a monitoring nitrolebního tlaku. Tímto způsobem je zamýšleno v rané fázi detekovat, zda zvýšený nitrolební tlak způsobí zúžení částí mozek v mozečkovém stanu (tentorium) nebo ve velkém lebečním otvoru (foramen magnum). Příliš vysoký intrakraniální tlak může navíc poškodit krev tok v mozku.
Pro umístění mozkové sondy je nejprve do otvoru vyvrtán malý otvor (průměr asi 0.5 cm) lebka, kterými lze poté vložit mozkovou sondu. Obvykle je umístěno několik sond pro měření tlaku v různých oddílech mozku. Protože instalace mozkové tlakové sondy je invazivní procedura, a proto s sebou nese určité riziko infekce, je její použití vyhrazeno pro zvlášť naléhavé případy, ale někdy je to bohužel nepostradatelné.
