Stuttering nebo Balbuties představuje poměrně složitou událost, takže Bahandlung musí být kvůli všestrannosti příčin vícestopý. Pojem léčba se zde používá v nejširším slova smyslu a nejen v čistě lékařském nebo logopedickém smyslu. Na otázku položenou na začátku lze tedy odpovědět pouze ano, ale také podmínečně ne, s přihlédnutím ke všem doprovodným okolnostem, které vedly k koktání. Co je základní příčinou koktání?
Příčiny
Je to vada v takzvaném řečovém centru mozek, vrozená, dokonce dědičná stav, vede to snad k vyjádření nervozity nebo k projevu neochoty, nezbednosti nebo vzdoru koktání? Tyto otázky jsou často kladeny lékaři nebo logopedovi. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět. A mozek defekt lze předpokládat, pouze pokud existují prokazatelné patologické změny v určitých oblastech mozku. Tento typ koktání je spojen s ještě více poruchy řeči. Zde však nebudeme diskutovat o těchto vzácnějších případech koktání, ani o koktání s významnými nedostatky inteligence. Koktání není dědičné stava vědecký výzkum neprokazuje, že je dědičný. Někteří lidé věří, že koktání patří k takzvaným nervózním poruchy řeči. Z lékařského hlediska lze říci, že známky celkové nervové nadměrné dráždivosti jsou často pozorovány u dětí a dospívajících, kteří koktat. Jsou to doprovodné příznaky. Příčinou není obecná nervozita, ale doprovodný nebo sekundární příznak vyplývající z celkového obrazu, který bude popsán níže. Z psychoterapeutického nebo neurologického hlediska musíme odmítnout myšlenku, že vzdor, nezbednost nebo dokonce vzpurnost jsou důvody, které vést koktání. Pozorujeme však, že zdaleka většina dětí a dospívajících, kteří koktat jsou ti, kteří musí být popsáni jako neurotici. Právě s nimi bychom se zde chtěli zabývat převážně. Neurózy jsou poruchy orgánů nebo celých orgánových systémů řídícím a regulačním orgánem, kterým je mozek. Jsou téměř vždy výsledkem narušených vztahů mezi celým organismem a jeho prostředím. Stejně jako u každé neurózy skrývá neurotické koktání také vysoce komplikovaný fyzický a tělesný proces, který je obtížné odhalit a není vždy možný ve všech případech, protože nejsme vždy schopni s jistotou odhalit všechny cíle základy pro vývoj a odstranění narušení funkčního procesu z projevů dítěte. Hlavní příčiny vývoje dětských neuróz a následně i koktání jsou založeny na narušení mezilidských vztahů dítěte a jeho prostředí. V případě koktání dětí, u nichž nejsou zjištěny dostatečné poruchy prostředí, je koktání někdy založeno na povahových zvláštnostech, ve kterých téměř bez výjimky existují závažné poruchy v oblasti emocionálního, volného a instinktivního života. U zvláštních i neurotických dětí neexistují intelektuální zaostalosti, někdy mají dokonce docela dobrou inteligenci. Koktání se projevuje jako porucha techniky výslovnosti. Jako doprovodné příznaky tedy člověk občas nevidí bohaté, často grimasující společné pohyby celého obličejového svalstva, paží, nohou a vadných dýchání technika.
Příznaky, stížnosti a příznaky
Typickým příznakem koktání je trhaná, nedobrovolně přerušovaná řeč a nedobrovolné opakování jednotlivých slabik. Zatímco někteří koktaví dokážou plynule mluvit pouze první slabiku, jiní mají problémy s každým slovem. Nedokáží vyslovit větu srozumitelně. Kromě možného nutkavého opakování jednotlivých slabik a slov jako typických znaků koktání mají stížnosti mnoha postižených osob především psychologickou povahu. Jazyk jako prostředek komunikace je nezbytný v mnoha situacích, aby se mohly rozvíjet a udržovat sociální vztahy. Pokud nebudou vyřízeny, stížnosti v této oblasti často způsobí, že se postižené osoby stáhnou. Vyhýbají se situacím, ve kterých je koktání obzvláště výrazné, a v extrémních případech se vyhýbají jakékoli konverzaci. Existuje riziko nežádoucí sociální izolace s možnými důsledky jako např deprese a dokonce i sebevražedné sklony. Zejména koketováním extrémně emocionálně trpí děti a dospívající, protože jejich vrstevníci často málo rozumějí a řeči se vyhýbají. Při prvním výskytu příznaků, které svědčí o koktání, je vhodné se poradit s odborníkem. Čím dříve lze příznaky poruchy řeči léčit, tím dříve si postižení najdou cestu zpět k běžnému způsobu mluvení.
Postup nemoci
Psychologicky děti, které koktat vypadají inhibovaně, ale zároveň neklidně, plachě a občas vyzývavě. Většina koktavých lidí trpí poruchou řeči, takže tyto děti, také proto, že jsou často velmi ukecané, mrzuté a zesměšňovány, se stahují od ostatních, čímž ztrácejí přirozenou potřebu kontaktu a vlastní chuť do života dítěte. Z pohledu neurologů a psychoterapeutů je třeba říci, že zdaleka největší podíl všech koktajících dětí jsou ty, které mají poruchy prostředí. Výsledkem je, že tyto děti také vypadají neklidné ve své motorické aktivitě (pohyby těla), nestabilní ve svém chování a jsou také považovány za nervózní kvůli již popsané psychologické odlišnosti. Je třeba to chápat tak, že narušení prostředí stav koktání a to zase ovlivňuje osobnost dítěte takovým způsobem, že dochází k nervovým doprovodným a následným příznakům.
Komplikace
Komplikace související s koktáním obvykle vznikají v sociální sféře postižené osoby. Obzvláště neléčené koktání způsobuje, že osoba, která koktá, se v mnoha případech postupně vyhýbá sociálním situacím. Jeden se obává pohledů a výsměchu třetích stran a raději se stáhne. To může vést k rozpadu obvyklého každodenního života v soukromé i profesionální sféře. Zvláště děti, které ani nerozumí zdravísouvisející koktání, ani nemůže verbalizovat své emoce v tomto ohledu trpí situací. Hrozí jim sociální izolace. Pokud se řeči obecně vyhýbáme kvůli koktání, existuje také riziko zpoždění vývoje řeči, které později vyžadují intenzivní logopedii terapie. Bez takové léčby je také ohrožen úspěch ve škole. Komplikacím kolem koktání lze tedy nejlépe zabránit rychlým zahájením terapie. V závislosti na individuální příčině koktání však dokonce terapie nepřináší okamžitě požadované výsledky. Trvá nějakou dobu, než se znovu naučíte normální způsob mluvení. Aby se zabránilo psychosociálním komplikacím, psychoterapie může proto být také uvedeno, že doprovází terapie mluvením.
Kdy byste měli navštívit lékaře?
Poruchy řeči nevyžadují vždy lékaře. Dojde-li ke koktání v důsledku vnitřního vzrušení, stresujícího zážitku nebo hektické situace, jedná se o dočasný jev. Jakmile se normální tok řeči vrátí o nějaký čas později, postižená osoba nepotřebuje žádnou další pomoc. V zásadě je třeba dbát na to, abyste v těchto situacích zůstali klidní. To je dostatečné pro dosažení dlouhodobého zlepšení. Pokud koktání přetrvává v různých situacích nebo se zvyšuje v rozsahu i pravděpodobnosti výskytu, je třeba vyhledat konzultaci s lékařem. O nedobrovolném opakování slabik nebo trhané výslovnosti je třeba diskutovat s lékařem. Bez ohledu na to, zda ke koktání dochází pouze v určitých prostředích nebo v přítomnosti jednotlivců, by postižená osoba měla dostat odpovídající podporu. K objasnění příčiny je nutný lékař nebo terapeut. Pokud se kromě poruch řeči vyskytnou i psychologické problémy, je třeba navštívit lékaře. V případě změn chování, poruch spánku, vegetativních nepravidelností, bolesti hlavy nebo změny osobnosti, je nutné objasnění příznaků. Sociální izolace nebo vystoupení z účasti na společenském životě jsou varovnými signály, které by neměly být ignorovány.
Léčba a terapie
Při léčbě koktání je nezbytné nejprve určit příčinu, protože intelektuálně nevyvinuté dítě vyžaduje velmi odlišné zacházení než neurotické. K dítěti, které koktá, je obecně třeba přistupovat klidně a sebevědomě a nevěnovat přílišnou pozornost porucha řeči, protože čím více pozornosti jí je věnováno, tím jsou děti nejistější a symptom se objevuje čím dál tím více. Nevypadat koktavě v ústa během konverzace je dobře známo. Pak koktání obvykle mluví volněji a bez omezení. Je překvapivé, že ke koktání vůbec nedochází při čtení a nikdy při zpěvu. Jeden také využil těchto skutečností při léčbě. Mimochodem, řečovou techniku lze výrazně vylepšit nebo normalizovat specifickým ošetřením řeči, které většinou provádějí pedagogové řeči a také v terapie mluvením školy. V závislosti na věku dítěte, pokud je to možné v rané fázi, speciální psychoterapeutické opatření lze vzít. Již ve školním věku tzv autogenní trénink lze použít, což slouží hlavně pro relaxace ale také pro koncentrace o fungování jednotlivých orgánů a orgánových soustav. Hypnóza neprokázala účinnost. Vhodné léky mohou uklidnit koktání a zvýšit jeho fyzickou a psychickou úroveň stres tolerance, která má pozitivní vliv na léčbu. Léky však slouží pouze jako podpůrná terapie. Neexistuje žádný lék, který by eliminoval koktání. Velmi zásadní je přístup pedagogů a učitelů, zejména pokud jde o koktající děti, kde příčiny souvisejí s narušením životního prostředí. Bití, pokárání, zákazy a podobné drastické takzvané vzdělávací opatření zhoršit příznak koktání a vést k další dětinské nepřizpůsobení. Přátelštější, klidnější a uvolněnější tón je v kombinaci s opatření které zvyšují sebevědomí, tím výhodnější je to pro celkovou osobnost koktajícího dítěte.
Následná péče
V dnešní době lze koktání často zcela zastavit nebo omezit natolik, že postižená osoba již nepociťuje žádný tlak na utrpení pomocí moderních metod terapie mluvením. Úspěch léčby může významně záviset na tom, jaké byly příčiny a spouštěč koktání. Například během situace často dochází k náhlému koktání vývoj dítěte a pak úplně náhle zmizí. V tomto případě není nutná speciální následná péče. Dlouhé fáze koktání s nejasnými spouštěči nebo ty, které souvisejí s psychologickými příčinami, obvykle vyžadují delší terapii. Postižení se mimo jiné naučí nové řečové techniky a metody, které jim pomohou překonat koktání a vědomě věnovat pozornost způsobu, jakým mluví. Následné schůzky mohou být užitečné pro kontrolu a obnovení účinnosti toho, co jsme se naučili. Mnoho lidí zasažených koktáním potřebuje následné schůzky, aby dostávali pravidelnou zpětnou vazbu a stabilizaci, zvláště pokud je příčina psychologická. Pokud se naučené řečové techniky nepoužívají správně nebo důsledně, může se také vrátit koktání. Následná péče pak také slouží k tomu, aby se tomuto problému předešlo a aby si pořádně procvičovala správnou řeč i po akutní léčbě koktání.
Co můžete udělat sami
Koktaví by měli být ohledně svého stavu otevřeni. Sociální vyloučení nebo hanba jsou často hlavním spouštěčem koktavých útoků. Lidé, kteří koktají, mohou oznámit své nepohodlí, když přijdou do styku s neznámými lidmi. S patřičnou uvolněností je řešení poruchy mnohem jednodušší a koktání často také ustupuje. AIDS například takzvaná zařízení pro zpětnou vazbu zlepšují tok řeči tím, že ji analyzují a opravují. Je také užitečné mít přítele nebo pečovatele, který upozorňuje na koktání osoby s onemocněním a procvičuje správný způsob, jak s ním mluvit. Vzhledem k tomu, že koktání se často vyskytuje v důsledku nervozity, je třeba s koktavci zacházet trpělivě a s porozuměním. Koktání se musí léčit měsíce a roky, než úplně zmizí. U některých pacientů neurologická porucha dokonce přetrvává po zbytek jejich života. Výcvik a používání správných technik mluvení i otevřený přístup k této poruše jsou však důležitými faktory při řešení koktání. Pacienti, kteří se cítí omezeni svým stavem, by se měli poradit s logopedem a v případě potřeby se obrátit na svépomocnou skupinu.
