Který lékař léčí štítnou žlázu?
Vzhledem k tomu, štítná žláza je hormon vylučující žláza, lékař, který nejlépe ví o štítné žláze, je takzvaný endokrinolog. Obzvláště se zajímá hormonů, jejich regulační obvody a jejich žlázy. Za určitých okolností může endokrinolog pověřit specialistu v nukleární medicíně, aby určil aktivitu tkáně produkující hormony; takzvaná štítná žláza scintigrafie. To je vhodné pro hledání oblastí štítná žláza které mohou být hyperaktivní nebo již nejsou aktivní. Pokud je však nutné odstranit celý nebo jeho část štítná žláza, chirurg je ten, kdo provádí chirurgický zákrok.
Hormony štítné žlázy
Tzv. Štítná žláza hormonů jsou trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4). Liší se v tom, zda tři (T3) nebo čtyři (T4) jód atomy jsou vázány na molekulu hormonu. Štítná žláza hormonů mají vliv na celé tělo prostřednictvím jejich vazby na speciální receptory.
Obecně mají metabolismus podporující a teplo generující (termoregulační) účinek zvyšováním spotřeby energie a také zvyšováním dýchání hodnotit. Mají také stimulační účinek na srdce, čímž se do určité míry zvyšuje puls a síla srdce. Stimulují se také anabolické (anabolické) metabolické cesty, jako je budování svalů, ačkoli předávkování má opět opačný účinek.
Ve fázi růstu dítěte hrají také hlavní roli v růstu těla a kostí a také při zrání nervový systém, hormony štítné žlázy mají také stimulační účinek na všechny ostatní buňky lidského těla, např. na kůži a vlasy nebo gastrointestinální trakt. To má také za následek příznaky nedostatku nebo přebytku.
Nedostatek, jako je nedostatek, ke kterému dochází v případě hypotyreóza, se může projevit například vnitřní slabostí, přibýváním na váze, citlivostí na chlad (kvůli menší produkci tepla), nízkou tepovou frekvencí a suchou, křehkou pokožkou. Přebytek, například v hyperthyroidismus, se může projevit v zvýšený puls, vlhká a zpocená kůže, vnitřní neklid a nervozita. Štítná žláza produkuje a ukládá hormony vázané na nosný protein (tyroglobulin).
Pokud je to nutné, jsou poté mobilizovány ze zásobních zásob a uvolněny do krevního řečiště. Od té doby hormony štítné žlázy jsou špatně rozpustné ve vodě, jsou také vázány v krev k přepravě a přepravě Proteinů (sérum albumin, TBG, transthyretin). Avšak pouze ty části krev které nejsou vázány, jsou skutečně hormonálně aktivní, přičemž tyto tvoří nejmenší část (méně než 1%).
Uvolnění těchto dvou hormony štítné žlázy není ve stejném poměru, ale spíše v poměru 20% T3 a 80% T4. Biologicky skutečně efektivní je však hlavně takzvaný T3. T4 prakticky slouží jako existující rezerva, protože T3 se rozpadá mnohem rychleji (poločas T3: cca.
1 den, poločas T4 přibližně 1 týden). T4 je poté převeden jistým enzymy, takzvané deiodasy, na biologicky aktivnější T4.
T3 lze tedy považovat za druh depotní formy T4. Při laboratorních testech tzv TSH se často určuje jako náhrada za hormony štítné žlázy. Tato laboratorní hodnota je dobrá pro odhad tělesné potřeby a přísunu hormonů štítné žlázy.
U 30% dospělých v Německu lze určit nadměrnou velikost štítné žlázy. Bez ohledu na příčinu zvětšení štítné žlázy, pak se mluví o a struma, hovorově nazývaný také „struma“, ale vyskytují se také malé uzliny ve štítné žláze. Zvětšení může být velmi jemné, takže je viditelné pouze pro ultrazvuk měření nebo když hlava se opírá silně dozadu nebo dokonce v normální poloze těla a může způsobit potíže s polykáním. V extrémních případech může zvětšení dokonce zúžit průdušnice umístěné přímo za štítnou žlázou a způsobit dýchání potíže.
Pokud je rozšíření také bolestivé, další zánět štítné žlázy (= tyreoiditida) je třeba často zvažovat. Je důležité vědět, že velikost neříká nic o produkci hormonů. Lidé s velkou štítnou žlázou nemají automaticky velké množství hormonů štítné žlázy krev.
Naopak není neobvyklé, že mají sníženou funkci štítné žlázy. Na 90%, jód nedostatek je nejčastější příčinou bezbolestně zvětšené štítné žlázy. Nedostatek jód v těle je obvykle způsobeno nedostatek jódu v strava.
Nedostatek jódu vede k nedostatku hormonů štítné žlázy v těle, protože jód je ústřední složkou těchto hormonů. Štítná žláza, stejně jako mnoho tkání v těle, reaguje na tento nedostatek pěstováním tkání, aby produkovaly účinnější hormony. Tento růst však neprobíhá ve stejné míře ve všech částech štítné žlázy a vede k tvorbě různě aktivních oblastí, „uzlů“.
V případě nedostatek jódupodávání jodových tablet nebo vzácně dalších „hotových“ hormonů štítné žlázy často vede ke zmenšení velikosti štítné žlázy a abnormálně pěstované oblasti ustupují. Kromě nedostatku jódu jsou vzácnějšími příčinami růstu štítné žlázy autoimunitní onemocnění Gravesova nemoc (= Basedowova choroba) nebo Hashimotova tyreoiditida (pojmenovaný podle japonského lékaře Hashimota). Zde tělo reaguje na tkáň štítné žlázy, protože ji již nerozpozná jako příslušnou k sobě samému a zaútočí na ni.
Tento útok mění metabolismus štítné žlázy a vede k růstu veškeré tkáně štítné žlázy. Cysta (dutina naplněná tekutinou) nebo určité léky (např .:lithium nebo dusičnany) může také vést ke zvětšení. Zvětšená štítná žláza musí být v každém případě podrobně objasněna, protože zřídka může být příčinou zvětšení také nádor. Pouze pokud je známa přesná příčina zvětšení, lze zahájit správnou léčbu zvětšené štítné žlázy, která se velmi liší v závislosti na příčině.
Všechny články v této sérii:
