Radiační terapie
Ozáření (radioterapie) se provádí pomocí vysokoenergetických rentgenových paprsků (fotonové záření) a / nebo elektronových paprsků (částicové záření). Standardem radiační terapie je zde ozařování celého prsu po dobu asi pěti týdnů (25 až 28 ozařování pět dní v týdnu). V závislosti na rizikové situaci je ozařování oblasti tumoru také nutné po dobu dalších pěti až deseti dnů léčby.
Po terapii šetřící prsa se vždy provádí ozařování. To snižuje pravděpodobnost opakování karcinom prsu na stejném místě (lokální recidiva) a zvyšuje celkovou míru přežití. Pokud několik lymfy jsou ovlivněny uzliny v podpaží nebo pokud nádorové buňky přesahují pouzdro lymfatických uzlin, je rovněž nutné ozařování lymfodrenážních traktů. Pacienti jsou také ozářeni, pokud nádor již pokročil tak daleko, že již nemohou být operováni (primárně neoperovatelní pacienti). To zmenšuje velikost nádoru a zmírňuje příznaky (paliativní ozařování).
Chemoterapie
Chemoterapie lze použít před i po chirurgické léčbě (neoadjuvantní nebo adjuvantní terapie). V závislosti na situaci pacienta se v určité kombinaci (polychemoterapie) používá několik chemoterapeutik. Standardní schémata jsou: Novější schémata zahrnují taxany.
Ty inhibují buněčné dělení a zdají se být o něco účinnější, ale mají také více vedlejších účinků. Terapeutická schémata mohou být v krátkodobém horizontu zastaralá, takže poskytnuté informace již nejsou aktuální.
- Schéma CMF (cyklofosfamid + methotrexát + 5-fluorouracil čtyřtýdenně po dobu 6 cyklů)
- EC-schéma (epirubicin + cyklofosfamid tři týdny se 4 cykly)
- Schéma AC (Adriamycin + cyklofosfamid třikrát týdně po dobu 4 cyklů).
Hormonální terapie
Některé maligní nádory prsu mají hormonální receptory a reagují na hormonální stimul. To znamená, že rakovina buňky reagují na sex hormonů (estrogeny, gestageny) a jsou těmito stimulovány k růstu (růstu). U žen před menopauzou je to 50-60% všech typů rakoviny prsu, u žen po menopauze 70-80%.
Tuto skutečnost lze terapeuticky využít odstraněním těchto pohlaví hormonů z těla a tedy také z rakovina buňky. V minulosti toho bylo dosaženo chirurgickým odstraněním vaječníky (ovariektomie), místo, kde hormonů jsou vyráběny nebo radioterapie (ablativní hormonální terapie). Dnes jsou tyto postupy nahrazeny léky, které zasahují do kontrolního cyklu produkce nebo působení hormonů.
Patří mezi ně různé skupiny léků: Taková hormonální terapie se zpravidla provádí přibližně pět let po odstranění a ozáření nádoru.
- Antiestrogeny (zB Tamoxifen nebo Faslodex): Obsazují estrogenové receptory na nádorových buňkách a zabraňují tak působení hormonu
- Analogy GnRH (např
Zoladex): nepřímo vede ke snížení tvorby estrogenu
- Inhibitory aromatázy (např. Aromasin nebo Arimidex): Inhibujte enzymy které se podílejí na tvorbě estrogenu, a tak přímo zabraňují tvorbě estrogenu.
Tamoxifen patří do skupiny léků známých jako selektivní modulátory estrogenových receptorů, tj. antihormonová terapie pro karcinom prsu. Tohle znamená tamto Tamoxifen váže se na estrogenové receptory v těle a má buď stimulační nebo inhibiční účinek.
Účinnost v karcinom prsu je to, že tamoxifen má inhibiční účinek na estrogenové receptory v prsu, tj. také v prsu rakovina, a tudíž růst rakoviny prsu již nemůže být stimulován estrogeny. Je důležité si uvědomit, že tamoxifen má stimulační účinek na výstelku děloha a pokud je tedy užíván, zvyšuje riziko nádoru vnitřní výstelky dělohy (karcinom endometria). Mezi vedlejší účinky tamoxifenu patří návaly horka, nevolnost a vyšší riziko trombóza.
Celkově by se tamoxifen měl užívat po dobu 5 let. Aromasin je takzvaný inhibitor aromatázy a používá se v anti-hormonální terapii rakoviny prsu u postmenopauzálních žen. Inhibuje tvorbu estrogenu, který proto již nemůže mít stimulační účinek na prsa nebo na zbývající buňky rakoviny prsu. Podává se 5 let po operaci. Možné nežádoucí účinky zahrnují návaly horka, nevolnost, bolesti hlavy, poruchy spánku nebo deprese.
